Ačkoli stres může mít vliv na fyzické a duševní zdraví, nejedná se o zdravotní stav. Stres je přirozenou reakcí těla na stav, kdy je pod tlakem, a je běžnou součástí každodenního života.
Stres je často považován za negativní pocit; jeho účinky vám však mohou pomoci se vypořádat se zátěžovými situacemi tím, že vás výzva bude motivovat nebo dokonce vyvolávat nadšení.
Způsoby, jak se lidé rozhodnou snižovat nebo zvládat svůj stres, se budou lišit, často v závislosti na příčině stresu, který pociťují.
Když se cítíme být pod tlakem, naše tělo uvolňuje kortizol a adrenalin. To jsou hormony, které podporují naši reakci „bojuj nebo uteč“. Zatímco tato hormonální podpora může být užitečná při řešení krátkodobé situace, produkce vysoké hladiny kortizolu a adrenalinu po delší dobu by mohla ovlivnit vaše dlouhodobé zdraví. Pochopení toho, co vám stres způsobuje, může pomoci lépe ovládat jeho následky.
Stres mohou způsobit obtížné nebo náročné situace v pracovním nebo osobním životě. Problémy způsobující stres mohou být dočasné nebo se může stát, že určitá oblast našeho života, například nespokojenost v práci, může způsobit trvalé problémy.
Mezi situace způsobující stres patří obvykle ty, kdy máme pocit, že nemáme kontrolu nad tím, co se děje nebo nad případnými výsledky. Jindy se cítíme být pod takovým tlakem, že nedokážeme zvládat všechna zadání, která jsou na nás kladena.
Někdy můžeme mít celkový pocit stresu, ale nejsme schopni určit přesnou příčinu. Může to být proto, že se cítíme být pod tlakem v mnoha ohledech. Například finanční starosti mohou mít vliv na naše vztahy, přičemž oba mají negativní vliv na naši pohodu.
Stresem trpí čas od času každý. Někteří lidé se však naučí stres zvládat a možná čerpají z jeho pozitivních účinků lépe než ostatní.
Příčiny a následky stresu se mezi jednotlivci liší, protože každý máme různé životní zkušenosti a podpůrné sítě, které nám pomáhají vypořádat se s tlakem různými způsoby.
Přibližně polovina evropských pracovníků považuje stres na svém pracovišti za běžný. Stres se podílí na zhruba polovině všech pracovních dnů[1].
Stres se může projevovat mnoha různými příznaky. Může ovlivňovat vaše fyzické a duševní zdraví a také vaše chování. Některé z příznaků mohou mít dominový efekt. Pokud vám například stres způsobuje problémy s trávením, může to mít vliv na vaši stravu a vaše celkové fyzické zdraví – což se pak může stát dalším zdrojem stresu.
Stres může vyvolat fyzické, duševní a behaviorální příznaky.
K fyzickým příznakům může patřit:
K duševním příznakům může patřit:
Ke změnám v chování může patřit:
Zatímco stres je většinou normální součástí každodenního života bez dlouhodobých následků, trvalý stres může způsobit dominové efekty a souviset s duševními problémy.
U lidí, kteří mají trvalý nebo těžký stres, který nejsou schopni efektivně zvládnout, se mohou vyvinout duševní problémy, jako je úzkost nebo deprese.
Příčinou stresu se naopak může stát i tlak na zvládání problémů s duševním zdravím.
Následky stresu se u jednotlivců budou lišit v závislosti na jejich schopnosti je zvládat, což může být zase ovlivněno faktory, jako je úroveň jejich emoční odolnosti, jejich životní zkušenost s řešením náročných situací, podpůrná síť rodiny a přátel kolem nich, a jak dobře se v té době daří jiným oblastem jejich života.
I když si možná uvědomujete, že se psychicky cítíte být pod tlakem, prvními skutečnými příznaky toho, že stres má vliv na vaši pohodu, jsou často ty fyzické – únava, problémy se spánkem, bolesti hlavy nebo zažívací potíže.
Příčiny a rizikové faktory stresu jsou u každého jednotlivce různé. Stres sám o sobě může vést k dalším fyzickým nebo duševním zdravotním problémům.
Stres je obvykle vyvolán situacemi ve vašem každodenním životě, které vás vystaví tlaku. K nim může patřit negativní tlak, jako jsou problémy v práci nebo normální problémy při řešení životních změn, jako je svatba, narození dítěte nebo odchod do důchodu. Typické příčiny stresu jsou:
K situacím, které lze obecně považovat za šťastné události, ale přesto mohou způsobit stres, patří:
Stres nemusí být způsobován jen jedním hlavním problémem; může se jednat i o důsledek řady menších starostí, které se časem nastřádají.
Stres není dědičný. Vaši schopnost se vypořádat se stresem a jeho následky může ovlivnit chování a techniky, které jste se naučili v mládí.
Být pod tlakem je normální součástí života a každý se někdy bude cítit ve stresu. Stres, který pociťujete z toho, že jste pod tlakem, může být pozitivní silou, která vám pomůže čelit výzvám a dodá vám motivaci k efektivnímu řešení obtížných situací. Může se však projevit i negativně, záleží na tom, jak je zvládán.
Pocity stresu jsou obvykle výsledkem každodenních událostí, které jsou dočasné a budou se měnit v průběhu času. Tento druh stresu je běžnou součástí života. Dlouhodobý stres, který není dobře zvládán, však může vést ke zdravotním problémům a ovlivnění pohody, což by mohlo mít dopad na vaši očekávanou délku života.
Při trvalém stresu mohou dočasné příznaky spojené se stresem přejít do chronických zdravotních problémů, které ovlivňují imunitní a trávicí systém a způsobují problémy se srdcem, spánkem a reprodukčním zdravím.
V průběhu času může také trvalý stres vést k duševním poruchám, jako je deprese nebo úzkost. Ty se mohou zhoršit změnami chování, jako je zvýšená konzumace alkoholu nebo kouření.
Neexistuje žádná specifická léčba nebo léky na stres, protože stres sám o sobě není zdravotním stavem. K dispozici je však podpora, která redukuje jeho následky a pomáhá zvládat možné příznaky.
Snažíte-li se vyrovnat se stresem nebo jeho příznaky nebo vaše úzkost nemizí, měli byste si promluvit se svým lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem. Existují totiž léčebné postupy, které by vám mohly pomoci. Patří mezi ně psychoterapie, léky, mindfulness, ekoterapie a doplňkové terapie.
Podívejte se do naší sekce Produkty a objevte Neuraxbiotic Zen, probiotikum, které podporuje rovnováhu střevní flóry a pomáhá zmírňovat příznaky stresu díky patentovanému probiotiku Lactobacillus plantarum DR7 a hořčíku. Ovlivňuje osu střevo-mozek a pomáhá modulovat biologické látky, které regulují stres. Hořčík doplňuje působení a přispívá k normálnímu fungování nervového systému.
K dispozici jsou různé léky, které mohou pomoci snížit nebo zvládat některé následky stresu.
Váš lékař vám může předepsat antidepresiva na depresi nebo úzkost nebo léky, které vám pomohou spát nebo zvládat fyzické příznaky, jako jsou zažívací potíže nebo vysoký krevní tlak.
Váš lékař však může také chtít, abyste ke snížení následků stresu nejprve vyzkoušeli nefarmakologické přístupy, jako je psychoterapie.
Psychoterapie jsou navrženy tak, aby podporovaly lidi s duševními a emocionálními problémy včetně stresu. Pokud máte potíže se zvládáním stresu, můžete své problémy nejprve probrat se svým lékařem, který vám poradí, jak nejlépe začít. K psychoterapii patří:
Výzkum ukazuje, že existuje důležité spojení mezi naším mozkem a střevem a prospěšnými mikroorganismy, které žijí v našem trávicím traktu (známé jako "osa mikrobioty střevo-mozek"), což může ovlivnit způsob, jakým zvládáme období stresu.
Předpokládá se, že některé potraviny pomáhají se zvládáním stresu tím, že v těle snižují hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu. K podpoře celkové fyzické kondice, normálního tlaku krve a funkce srdce je důležité jíst zdravou a vyváženou stravu.
Mezi potraviny, o kterých se předpokládá, že pomáhají snižovat stres, patří:
Fyzická aktivita je skvělý způsob, jak zlepšit svou fyzickou i duševní pohodu, pomůže vám zvládat následky stresu a zlepšit náladu.
Zvýšení fyzické aktivity neznamená, že budete muset chodit do posilovny, přihlásit se na lekce aerobiku nebo se věnovat organizovanému sportu - můžete to udělat po svém.
Aktivita, trvající alespoň 30 minut denně, může zlepšit váš pocit pohody a sebevědomí. Chcete-li být aktivnější, věnujte se například chůzi nebo jiné bezplatné aktivitě anebo se poohlédněte po kurzech, jako je tanec, jóga nebo plavání, které by se vám mohly líbit.
Pokud jste nějakou dobu nebyli aktivní a jste tím vším trochu znepokojeni, můžete začít tím, že přidáte na domácí aktivitě – častěji choďte po schodech nahoru a dolů, tančete na hudbu v rádiu nebo se věnujte zahradničení. Pokud máte zdravotní postižení nebo dlouhodobé zdravotní problémy, zeptejte se svého lékaře na rozumné a bezpečné způsoby, jak můžete více cvičit.
Tím, že pravidelná aktivita bude součástí vašeho každodenního života namísto toho, že cvičení budete považovat za „povinnost“, si můžete vybudovat dobré návyky pro život. Můžete také zvážit další způsoby, jak zlepšit svou pohodu, například meditací a dechovými cvičeními.
I když je určitý stres v každodenním životě nevyhnutelný, je možné jeho následky zmírnit a zvládnout.
Identifikací toho, co váš stres způsobuje, se mu možná v některých případech můžete vyhnout nebo si vyvinout emoční odolnost k tomu, abyste se s ním vyrovnali lépe. Rozpoznáním příznaků je také budete moci zmírnit nebo lépe zvládnout.
Přehled důkazů provedený New Economics Foundation naznačuje, že existuje pět kroků, které můžete podniknout ke zlepšení svého duševního zdraví a pohody[2]:
Snažte se zůstat v kontaktu s lidmi, kteří vám mohou poskytnout emoční podporu a praktickou pomoc a snažte se trávit čas se svou rodinou, například společně u večeře. Udělejte si čas na společenský život – domluvte si například den s přáteli nebo oběd s kolegou. Najděte si dobrovolnickou roli, která vás dostane ven.
Pravidelné cvičení podpoří vaše fyzické a duševní zdraví. Zkuste do svého každodenního života zavést pravidelnou činnost způsobem, který vás baví. Pamatujte, že se nemusíte účastnit organizovaného cvičení nebo chodit do posilovny – buďte aktivní způsobem, který vás baví, a na úrovni, která vám vyhovuje. Prodiskutujte své nápady se svým lékařem, pokud si nejste jisti, jaká úroveň aktivity bude pro vás bezpečná, například pokud máte dlouhodobě špatný zdravotní stav.
Naučit se něco nového může zlepšit vaši duševní pohodu, sebeúctu a sebevědomí. Zvažte účast v místním vysokoškolském kurzu, kde se můžete podělit o své zkušenosti a poznat nové lidi. Pokud se vám do kurzu nechce, vyzkoušejte doma něco náročného, například domácí kutilství nebo vaření. A proč se nezeptat v práci na nějaké příležitosti k rozvoji?
Pochopení a laskavost k druhým může pomoci zlepšit vaši duševní pohodu tím, že vytvářejí pozitivní pocity, dávají vám pocit smysluplnosti a pomáhají vám spojit se s ostatními lidmi. Podporujte ostatní tím, že se zeptáte přátel, rodiny nebo kolegů, jak se mají, a skutečně naslouchejte jejich odpovědím. Můžete se také stát dobrovolníkem ve své komunitě nebo trávit čas s lidmi, kteří potřebují podporu nebo společnost.
Věnujte více pozornosti přítomnému okamžiku, může to zlepšit vaší duševní pohodu. K tomu patři vaše myšlenky a pocity, váš organismus a svět kolem vás. Mindfulness může pozitivně změnit způsob, jakým vnímáte život a jak přistupujete k výzvám. Zeptejte se svého lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka, kde můžete získat podporu s mindfulness.
Velká část výzkumu stresu se zaměřuje na způsoby, jakými mohou lidé efektivně zvládat jeho příznaky. Prováděl se například výzkum toho, jak může hudba vést k pocitům potěšení[3] a její vliv na stres u párů[4] a zotavení ze stresových situací[5].
Článek v časopise Experimentální a molekulární medicína (Experimental and Molecular Medicine) se také zabývá vlivem stresu na uvolňování hormonu dopaminu a tím, jak nám pomáhá vybrat nejlepší způsob, jak se vyrovnat se stresovými situacemi[6].
Americká publikace Psychologie dnes (Psychology Today[7]) zdůraznila výzkum strategií pro zvládání stresu. Zahrnuté metody obsahují přeformulování našich stresorů méně negativním způsobem, zlepšení našeho plánování, naučení se relaxaci, potvrzení našich hodnot a využití našich silných stránek, větší shovívavost, praktikování mindfulness a vyjadřování vděčnosti.
Výzkumníci, kteří se zabývají osou střevo-mozek, také zkoumají význam lidské mikrobioty („dobrých“ bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí v našem trávicím traktu). Střevní mikrobiota se podílí na řadě stavů souvisejících se stresem, včetně úzkosti, deprese a syndromu dráždivého tračníku. Je zapotřebí další výzkum u lidí, aby se odhalil relativní dopad a příčinná souvislost mikrobioty s poruchami souvisejícími se stresem[8].
[1] European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA). Psychosocial risks and stress at work. Accessed February 2021. https://osha.europa.eu/en/themes/psychosocial-risks-and-stress
[2] Aked J, Marks N, Cordon C, Thompson S. Five ways to wellbeing: communicating the evidence. New Economics Foundation. Accessed February 2021. https://neweconomics.org/uploads/files/five-ways-to-wellbeing-1.pdf
[3] Ferreri L, Mas-Herrero E, Zatorre RJ et al. Dopamine modulates the reward experiences elicited by music. Proc Natl Acad Sci USA. 2019;116(9):3793-3798. doi:10.1073/pnas.1811878116
[4] Wuttke-Linnemann A, Nater UM, Ehlert U et al. Sex-specific effects of music listening on couples’ stress in everyday life. Sci Rep. 2019;9(1):4880. doi:10.1038/s41598-019-40056-0
[5] Koelsch S, Boehlig A, Hohenadel M et al. The impact of acute stress on hormones and cytokines and how their recovery is affected by music-evoked positive mood. Sci Rep. 2019;6:23008. doi:10.1038/srep23008
[6] Baik JH. Stress and the dopaminergic reward system. Exp Mol Med. 2020;52(12):1879-1890. doi:10.1038/s12276-020-00532-4
[7] Niemiec RM. 10 new strategies for stress management. Psychology Today. Published January 19, 2017. Accessed February 2021. https://www.psychologytoday.com/us/blog/what-matters-most/201701/10-new-strategies-stress-management
[8] Foster JA, Rinaman L, Cryan JF. Stress & the gut–brain axis: regulation by the microbiome. Neurobiol Stress. 2017;7:124-136. doi:10.1016/j.ynstr.2017.03.001
Stres
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
