Duševní a emoční zdraví patří k psychické pohodě dětí. Pro jejich vývoj je stejně důležitá, jako fyzické zdraví. Dobrá psychická pohoda dává dětem nejlepší šance vyvinout se ve všestranné a zdravé dospělé osoby, které mají schopnosti zvládat každodenní život. Přečtěte si více o tom, co může ovlivnit psychickou pohodu dětí a jak jim můžeme pomoci zůstat v pohodě.
Společnost Neuraxpharm nabízí různé alternativy k podpoře psychické pohody dětí. Jakmile lékař určí jejich specifické potřeby, může doporučit nejvhodnější přípravek.
Psychická pohoda je nezbytnou součástí celkového zdraví dětí. Má přímý vztah k jejich fyzickému zdraví a jejich schopnosti prospívat ve škole, ve vztazích a v každodenním životě obecně.
Psychickou pohodu dítěte může ovlivnit řada faktorů, jako je jeho rodinný a školní život a širší okolí. Duševní a fyzické zdraví jsou úzce propojeny a problémy s jedním mohou vést k problémům s druhým; například dítě, které má špatnou náladu, si nejde ven hrát s kamarády a následně nemá pohyb, který potřebuje k tomu, aby zůstalo fit a zdravé.
Děti mohou pociťovat řadu duševních a emočních problémů, které se projevují jako špatná nálada, potíže se soustředěním, podrážděnost, špatné sociální dovednosti ve styku s kamarády a rodinou, známky stresu a vysoká úroveň obav.
Někdy to mohou být známky špatného duševního zdraví a mohou ovlivnit schopnost dítěte dosahovat dobrých výsledků ve škole i ve společnosti, což má obecně negativní dopad na jeho celkovou pohodu a požitek ze života.
Mezi fyzickým a duševním zdravím dětí i dospělých existují úzké vazby.
Výzkum zejména ukázal, že u dětí může existovat souvislost mezi zdravím střev a jejich duševním zdravím[1]. Vědci hovoří o tom, že tělo má dva mozky: jeden v hlavě a druhý ve střevě. Oba se vyvíjejí ze stejného druhu tkáně při početí, pak se jedna část mění na centrální nervový systém (mozek a mícha) a druhá na střevní nervový systém (střevo). Oba jsou řízeny stejnými hormony a neurotransmitery; jsou propojeny prostřednictvím nervus vagus a neustále mezi sebou komunikují. Toto jedinečné spojení je známé jako „osa střevo-mozek“.
Vlastnosti střevní mikrobioty (mikroorganismy, které žijí v lidském střevě) mohou ovlivnit vývoj mozku, imunitního systému, plic a růst. Nerovnováha střevních bakterií je spojována s nemocemi u dětí a dospělých, včetně autismu, poruchy pozornosti s hyperaktivitou, astmatem a alergií[2].
Jedním z nejdůležitějších neurotransmiterů v regulaci a kontrole nálady je serotonin, často označovaný jako „hormon štěstí“. Střeva produkují asi 95 % serotoninu v těle a změny hladin serotoninu ovlivňují střevo i mozek.
Díky ose střevo – mozek je stres také spojen se změnami střevních bakterií. To znamená, že lidé, kteří trpí stresem, mohou být náchylnější k bolesti, nadýmání a dalším zažívacím potížím.
Když jsou střevní bakterie v nerovnováze, může to mít široký dopad na zdraví těla a mysli.
Některé děti také prodělávají poruchu, která je známá jako „porucha somatických příznaků“, při které pociťují fyzickou bolest nebo potíže, které nelze připsat žádné zdravotní poruše, ale příčinou může být psychické nebo emoční utrpení[3].
Ať už je příčina jakákoli, špatné fyzické zdraví může dětem bránit v účasti na oblíbených aktivitách nebo se kvůli tomu cítí jinak, než ostatní děti, což může ovlivnit jejich celkovou pohodu. Špatná nálada zase může vést k tomu, že se děti rozhodnou neúčastnit se aktivit, které by mohly zlepšit jejich fyzické zdraví a uvolňovat endorfiny, které mohou zlepšit náladu.
U dětí se mohou vyvinout stejné duševní stavy jako u dospělých, ale jejich příznaky mohou být odlišné. Většina příznaků souvisí s trvalými změnami chování dítěte.
Mezi varovné signály, že dítě může mít špatnou psychickou pohodu patří:
Stejně jako u dospělých mohou možné příčiny a rizikové faktory špatné psychické pohody u dětí pramenit jak z jejich genů, tak z prostředí kolem nich.
Příčinou špatného duševního zdraví dětí mohou být jejich geny, pokud je určitý problém dědičný (vyskytuje se v rodině).
Vliv může mít i domácí prostředí dítěte. Zvláště zranitelné budou například děti žijící v chudobě nebo trpící zanedbáváním, domácím násilím nebo zneužíváním.
Problémy u některých dětí mohou vyvolat také traumatické události nebo změny, jako je narození sourozence, změna školy nebo stěhování.
Problémy s duševním zdravím v dětství má mnoho rodin, některé však mohou být více ohroženy v důsledku jejich životních podmínek nebo vnějších vlivů. Mezi potenciální rizikové faktory dětí patří:
Podpora dětí se špatnou psychickou pohodu je důležitá, protože její následky mohou mít dlouhodobý dopad na jejich vývoj a životní šance. Tím, že je podpoříme, jim můžeme pomoci lépe se vypořádat s problémy, které mají doma, ve škole a ve vztazích s kamarády a rodinou.
Většina dětí je obklopena komunitou lidí – rodinou, kamarády, chůvami, pečovateli, učiteli a dalšími odborníky. Ti všichni dokážou dávat pozor na jakékoli varovné signály a obecně podporují duševní a emoční pohodu dítěte.
Zajistíme-li, aby se dítě těšilo z pozitivních a prospěšných vztahů v celé komunitě, můžeme mu pomoci udržet si dobrou psychickou pohodu. Způsoby, kterými můžeme děti podpořit:
Pokud máte obavy z jakékoli trvalé změny chování dítěte, promluvte si s ostatními v jeho komunitě a proberte problémy s lékařem.
Všechny děti budou těžit z obecně zdravého životního stylu, který podporuje jejich fyzickou, emoční a duševní pohodu. Ten může zahrnovat:
Rodiče, rodiny, kamarádi, učitelé a zdravotníci, jako jsou specialisté na duševní zdraví dětí, ti všichni mohou pomoci podpořit děti, které mohou být ohroženy špatnou psychickou pohodou.
Jedním z nejdůležitějších způsobů, jak mohou rodiče podporovat své děti, je naslouchat jim a brát jejich pocity vážně. Rodiče mohou požádat o podporu ostatní, pokud mají pocit, že jejich dítě je po dlouhou dobu v tísni, pokud tyto pocity ovlivňují každodenní radost dítěte ze života nebo pokud jeho chování ovlivňuje rodinný život.
Rodiče se zájmem o duševní zdraví svého dítěte, mohou považovat za užitečné mluvit o svých zkušenostech s ostatními členy rodiny, kamarády a širším okruhem dítěte, aby zjistili, zda jsou si také vědomi jakékoli změny chování. Změny je pak možné konzultovat s dětským lékařem.
Lékař může zprostředkovat doporučení k psychologovi nebo poradci, který posoudí duševní a emoční zdraví dítěte a zajistí potřebnou podporu nebo léčbu. Může se jednat o individuální nebo rodinnou terapii nebo pomoc ze strany školních nebo komunitních programů dítěte, určených na podporu mladých lidí. S případnými vývojovými problémy může pomoci také logoped.
Probíhá výzkum role střevní mikrobioty (ekosystému mikroorganismů v gastrointestinálním traktu) jako modulátoru mozku a chování. Předpokládá se, že období změn v mikrobiotě se shodují s vývojem jiných tělesných systémů a zejména mozku a osy mikrobiota–střevo–mozek[4]. Z tohoto důvodu vědci zkoumali možnost vývoje nových strategií modulujících mikrobiotu v raném věku k podpoře neurovývoje[5].
Bylo rovněž prokázáno, že účinky „toxického stresu“ (například když se dítě setká s fyzickým nebo emocionálním zneužíváním) narušují vývoj mozkové struktury a dalších orgánových systémů a zvyšují riziko onemocnění souvisejících se stresem a kognitivní poruchy. Toxický stres v dětství může vést k opožděnému vývoji a pozdějším zdravotním problémům, včetně srdečních chorob, cukrovky, zneužívání návykových látek a deprese[6].
Rozsáhlý výzkum naznačuje, že pečující, citlivé a spolehlivé vztahy mohou pomoci uzdravit malé děti, které zažily zanedbávání[7].
[1] Flannery JE, Stagaman K, Burns AR et al. Gut feelings begin in childhood: the gut metagenome correlates with early environment, caregiving, and behavior. mBio. 2020;11(1):e02780-19. doi:10.1128/mBio.02780-19
[2] Ronan V, Yeasin R, Claud EC. Childhood Development and the Microbiome-The Intestinal Microbiota in Maintenance of Health and Development of Disease During Childhood Development. Gastroenterology. 2021;160(2):495-506. doi:10.1053/j.gastro.2020.08.065
[3] Kurlansik SL, Maffei MS. Somatic Symptom Disorder. Am Fam Physician. 2016;93(1):49-54.
[4] Cowan CSM, Dinan TG, Cryan JF. Annual research review: critical windows – the microbiota–gut–brain axis in neurocognitive development. Child Psychol Psychiatry. 2020;61(3):353-371. doi:10.1111/jcpp.13156
[5] Borre YE, O’Keeffe GW, Clarke G, Stanton C, Dinan TG, Cryan JF. Microbiota and neurodevelopmental windows: implications for brain disorders. Trends Mol Med. 2014;20(9):509-518. doi:10.1016/j.molmed.2014.05.002
[6] Harvard University Center on the Developing Child. Toxic stress. Accessed February 2021. https://developingchild.harvard.edu/science/key-concepts/toxic-stress/
[7] National Scientific Council on the Developing Child. 2012. The science of neglect: the persistent absence of responsive care disrupts the developing brain: Working Paper 12. Accessed February 2021. https://developingchild.harvard.edu/resources/the-science-of-neglect-the-persistent-absence-of-responsive-care-disrupts-the-developing-brain/
Duševní zdraví
Duševní zdraví
Stres
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
