Schizofrenie je vážný a dlouhodobý stav, který ovlivňuje způsob, jakým člověk myslí, cítí, jedná, zapojuje se do styku s jinými lidmi, vyjadřuje emoce a vnímá realitu.
Zjistěte více o jejích příčinách, příznacích a léčbě.
Schizofrenie je závažné, chronické duševní onemocnění, které způsobuje řadu psychických příznaků a může znamenat, že postižená osoba nemůže vždy odlišit své vlastní myšlenky a představy od reality. To může vést k problémům v práci, ve škole a ve vztazích. Lidé se schizofrenií se mohou stáhnout do sebe a zdá se, že ztrácejí kontakt s realitou, což může vyvolat úzkost jak u dotyčného jedince, tak u jeho rodinných příslušníků a přátel.
Neexistuje žádný známý lék, který by schizofrenii úplně vyléčil. K dispozici je však účinná léčba, která pomáhá jednotlivcům zvládat jejich příznaky, snížit riziko recidivy a lépe si užívat každodenní život. Pokud zůstane neléčená, mohou být příznaky schizofrenie trvalé, případně mohou způsobit určitou míru invalidity.
Existuje mnoho mylných představ o schizofrenii, nicméně většina postižených lidí není o nic nebezpečnější nebo násilnější než lidé v běžné populaci.
Schizofrenie je termín používaný pro řadu duševních poruch, které spadají do stejného spektra, včetně:
Mezi stavy související se schizofrenií patří schizoafektivní porucha, která zahrnuje prvky jak schizofrenie, tak poruchy nálady. Mezi její příznaky mohou patřit paranoidní myšlenky, bludy nebo halucinace, potíže s koncentrací, deprese, problémy se spánkem a chutí k jídlu a sociální abstinence.
Mezi další související poruchy patří bludná porucha[1], krátká psychotická porucha[2], schizofrenní porucha[3] a psychóza[4.
Schizofrenie postihuje 20 milionů lidí na celém světě[5], tedy jedno procento populace ve všech kulturách. Postihuje stejný počet mužů a žen, ale nástup je u žen často pozdější než u mužů[6].
Závažnost schizofrenie a její symptomy se u jednotlivých osob liší a symptomy se mohou zdát horšími a lepšími v cyklech známých jako relapsy a remise. Někteří lidé mají pouze jednu psychotickou epizodu, zatímco jiní jich mají během života mnoho, ale mezi tím vedou relativně normální život. Jiní mohou mít v průběhu času větší problémy s fungováním, s minimálním zlepšením mezi plně rozvinutými psychotickými epizodami.
Příznaky schizofrenie jsou obecně označovány buď jako pozitivní (nebo psychotické, založené na nereálnosti), negativní (věci, které chybí), kognitivní nebo dezorganizované.
K pozitivním příznakům patří:
K negativním příznakům patří:
Ke kognitivním příznakům patří:
K dezorganizovaným příznakům patří:
U katatonické schizofrenie, může postižená osoba přestat mluvit[7], a její tělo může být fixováno v jedné poloze po velmi dlouhou dobu.
Schizofrenie se může vyvíjet pomalu, často během dospívání, a z různých důvodů může být zpočátku obtížné ji diagnostikovat.
Raná dospělost je nejběžnějším věkem, kdy se schizofrenie objeví, a pro stanovení diagnózy musí být příznaky po dobu nejméně šesti měsíců. Muži se schizofrenií mohou začít pociťovat příznaky v pozdním mladistvém věku nebo na počátku 20 let věku, zatímco u žen se příznaky mohou projevit později, až do počátku 30 let věku.
Existují tři fáze schizofrenie: počáteční fáze; akutní/aktivní fáze; a fáze reziduální/zotavení. Počáteční (nebo „prodromální“) fáze může trvat několik dní, ale stejně tak může trvat roky. Nedostatek jednoho konkrétního spouštěče znamená, že může být obtížné jej identifikovat a změny chování mohou být subtilní.
Příznaky možné schizofrenie mohou zahrnovat změny nálady a sociální abstinenci[8], což znamená, že stav lze snadno zaměnit za typickou „fázi“ dospívajících. Nedostatek motivace, narušený spánek, potíže se soustředěním, zvýšená vznětlivost, problémy ve vztazích a potíže ve škole, to jsou příznaky, které se mohou projevit u dospívajících, když se tento stav rozvíjí.
Lidé trpící schizofrenií mohou zažít epizodu psychózy, která často vede k jejich diagnóze. Změny nálady a větší potíže v sociálním fungování se mohou projevit před první epizodou psychózy.
Lidé s tímto onemocněním mohou pozorovat, že jejich příznaky jsou někdy více a někdy méně závažné.
V současné době není známo, jaká přesná kombinace faktorů způsobuje schizofrenii. Současná léčba se zaměřuje na efektivní zvládání příznaků a na pomoc lidem s tímto onemocněním žít normální život.
Přesná příčina schizofrenie není známa, ale s největší pravděpodobností je spojena s kombinací genetických a environmentálních faktorů.
Předpokládá se, že někteří lidé jsou náchylnější k rozvoji schizofrenie a že určité situace, jako je stresující životní událost nebo zneužívání drog, mohou tento stav vyvolat.
Schizofrenie není dědičná, ale je spíše genetická – což znamená, že kombinace genů, spíše než jeden gen, je faktorem, zda se tento stav bude vyvíjet nebo ne.
Schizofrenie může postihnout lidi kdekoli na světě, napříč všemi rasami a kulturami.
Schizofrenii lze diagnostikovat v dětství, ale je to poměrně vzácné[10]. Schizofrenie s časným nástupem se obvykle vyskytuje mezi 13. a 18. rokem. Diagnóza ve věku do 13 let je extrémně vzácná. Muži mohou zaznamenat příznaky dříve než ženy, ačkoli tento stav postihuje obě pohlaví stejně. Je pravděpodobné, že čím dříve se příznaky objeví, tím závažnější případ schizofrenie bude.
Jak dlouho člověk může žít se schizofrenií závisí na různých faktorech, včetně závažnosti jeho případu a jeho vnímavosti k léčbě. Lidé, kteří s tímto onemocněním žijí, budou pravděpodobně schopni žít relativně normální život s rodinou, pokud jim bude poskytnuta léčba. Je nepravděpodobné, že by lidé se schizofrenií dlouhodobě žili v psychiatrických zařízeních. Výzkum zaměřený na zlepšení léčby pokračuje.
Schizofrenie se často vyskytuje společně s dalšími stavy, včetně psychózy, cukrovky a srdečních chorob. Z tohoto důvodu mají lidé se schizofrenií očekávanou délku života o 15 až 25 let kratší než běžná populace[11]. Lidé se schizofrenií mají dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí než běžná populace[12].
Neexistuje jediný test na schizofrenii a stav je obvykle diagnostikován po posouzení odborníkem na duševní zdraví, někdy po období psychózy.
Někdy nemusí být jasné, zda má někdo schizofrenii nebo související duševní onemocnění, jako je bipolární porucha nebo schizoafektivní porucha.
Symptomy schizofrenie musí být přítomny po dobu šesti měsíců a trvale aktivní po dobu alespoň jednoho z těchto měsíců, než může být stanovena diagnóza. Bude nutné pozorovat dva z následujících příznaků:
Bludy, halucinace nebo dezorganizovaná řeč musí být jedním z příznaků zaznamenaných pro pozitivní diagnózu, a nemohou být výsledkem jiného stavu.
Lékař se může pokusit vyloučit stavy, se kterými může být schizofrenie spojena, například látkou indukovanou psychózu nebo nádor mozku, pomocí zobrazení mozku nebo krevních testů.
Diagnostika schizofrenie je založena na pozorování symptomů. Nicméně, lékaři mohou provádět testy, aby se ujistili, že nic jiného není příčinou symptomů. Mohou být například provedeny zobrazovací studie nebo CT či MRI vyšetření, aby se vyloučily příznaky způsobené problémy, jako jsou nádory mozku, epilepsie, autoimunitní stavy nebo infekce. Mohou být také použity kognitivní a/nebo osobnostní testy nebo stupnice hodnocení schizofrenie, jako je PANSS.
Lékaři také pravděpodobně provedou testy, aby se ujistili, že příznaky nejsou způsobeny jinými faktory, jako je předepsaná medikace, alkohol nebo drogy.
Pokud má lékař podezření na schizofrenii, může se obrátit na psychiatra, který může provést hodnocení nebo sledovat chování, aby se pokusil stanovit jasnou diagnózu.
Pro lidi se schizofrenií existují různé možnosti léčby, které jim mohou pomoci žít svůj život zvládnutelným způsobem.
Schizofrenie se obvykle léčí kombinací léků a terapie, přizpůsobenou každému jednotlivému člověku.
Cílem je zmírnit příznaky a snížit pravděpodobnost relapsu nebo návratu příznaků. Možnosti léčby pravděpodobně zahrnují antipsychotické léky a/nebo kognitivní behaviorální terapie (CBT).
Antipsychotické léky mohou pomoci snížit intenzitu a frekvenci psychotických příznaků. Většinou fungují tak, že blokují nebo modulují účinek neurotransmiteru dopaminu na mozek.
Výběr antipsychotik by měl být proveden po diskusi s lékařem/psychiatrem o pravděpodobných přínosech a vedlejších účincích, které se budou u každého lišit. Vedlejší účinky některých léků mohou zahrnovat přírůstek hmotnosti, třes, ztuhlost, neklid a ospalost.
Většina lidí se schizofrenií užívá léky po dobu jednoho až dvou let po své první psychotické epizodě, aby se zabránilo dalším akutním schizofrenním epizodám, a déle, pokud se nemoc opakuje.
Terapie, jako je mimo jiné kognitivní behaviorální terapie (CBT), rodinná terapie a arteterapie, mohou lidem pomoci lépe se vyrovnat s jejich halucinacemi nebo bludy.
Existují různé intervence, které mohou být navrženy lidem žijícím se schizofrenií. Mohou zahrnovat:
Špatná strava může příznaky schizofrenie zhoršovat, stejně jako nadměrné pití alkoholu nebo užívání léků. Je zde také šance, že alkohol nebo drogy by mohly interferovat s některými antipsychotickými léky.
Zejména některé potraviny mohou pomoci zmírnit příznaky schizofrenie a zlepšit celkové zdraví.
Cvičení jako součást programu modifikace chování je nezbytné pro trvalou kontrolu hmotnosti, což je zvláště důležité pro lidi se schizofrenií[13]. Cvičení, které má prokazatelně pozitivní účinek, zahrnuje:
V současné době neexistuje žádný způsob, jak zabránit nástupu schizofrenie i když byly vyvinuty léčebné metody, které mohou lidem s tímto onemocněním umožnit žít svůj život relativně normálním způsobem.
Včasná diagnostika a zapojení do léčby může pomoci zmírnit narušení, které může nastat, a může snížit pravděpodobnost relapsu. Relapsům lze často předcházet:
Vzhledem k tomu, že příčina schizofrenie není dosud známa, je výzkum oblastí včetně životního prostředí a genetiky nesmírně důležitý. Zásadní je také výzkum, který vede k opatřením snižujícím dopad, který může mít tento stav na životy lidí.
Budoucí léčba schizofrenie je pod mikroskopem. Hluboká mozková stimulace (DBS), což je dobře zavedená léčba Parkinsonovy choroby, může být také důležitá při vývoji léčby psychiatrických poruch a výzkumníci se tím zabývají.
Existuje také významný výzkum, jehož cílem je zjistit, jak by geny mohly ovlivnit schizofrenii, s cílem zvýšit míru personalizované medicíny, která může být v budoucnu nabízena[16].
[1] Bebbington P, Freeman D. Transdiagnostic Extension of Delusions: Schizophrenia and Beyond. Schizophr Bull. 2017;43(2):273-282. doi:10.1093/schbul/sbw191
[2] Miller JN, Black DW. Schizoaffective disorder: A review. Ann Clin Psychiatry. 2019;31(1):47-53.
[3] Rebok F. Tratamiento farmacológico del trastorno esquizoafectivo, el trastorno esquizofreniforme y el trastorno psicótico breve [Pharmacological treatment of schizoaffective disorder, schizophreniform disorder and brief psychotic disorder]. Vertex. 2012;23(104):287-298.
[4] Chan V. Schizophrenia and psychosis: diagnosis, current research trends, and model treatment approaches with implications for transitional age youth. Child Adolesc Psychiatr Clin N Am. 2017;26(2):341-366. doi:10.1016/j.chc.2016.12.014
[5] GBD 2017 Disease and Injury Incidence and Prevalence Collaborators. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 354 diseases and injuries for 195 countries and territories, 1990-2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017 [published correction appears in Lancet. 2019 Jun 22;393(10190):e44]. Lancet. 2018;392(10159):1789-1858. doi:10.1016/S0140-6736(18)32279-7
[6] Schultz SH, North SW, Shields CG. Schizophrenia: a review. Am Fam Physician. 2007;75(12):1821-1829.
[7] Cha HY, Yang SJ. Anti-inflammatory diets and schizophrenia. Clin Nutr Res. 2020;9(4):241-257. doi:10.7762/cnr.2020.9.4.241
[8] Lieberman JA, Perkins D, Belger A et al. The early stages of schizophrenia: speculations on pathogenesis, pathophysiology, and therapeutic approaches [published correction appears in Biol Psychiatry 2002 Feb 15;51(4):346]. Biol Psychiatry. 2001;50(11):884-897. doi:10.1016/s0006-3223(01)01303-8
[9] Caso JR, Balanzá-Martínez V, Palomo T, García-Bueno B. The microbiota and gut-brain axis: contributions to the immunopathogenesis of schizophrenia. Curr Pharm Des. 2016;22(40):6122-6133. doi:10.2174/1381612822666160906160911
[10] Remschmidt H, Theisen FM. Schizophrenia and related disorders in children and adolescents. J Neural Transm Suppl. 2005;(69):121-141. doi:10.1007/3-211-31222-6_7
[11] Wildgust HJ, Hodgson R, Beary M. The paradox of premature mortality in schizophrenia: new research questions. J Psychopharmacol. 2010;24(4 Suppl):9-15. doi:10.1177/1359786810382149
[12] Laursen TM, Nordentoft M, Mortensen PB. Excess early mortality in schizophrenia. Annu Rev Clin Psychol. 2014;10:425-448. doi:10.1146/annurev-clinpsy-032813-153657
[13] Faulkner G, Soundy AA, Lloyd K. Schizophrenia and weight management: a systematic review of interventions to control weight. Acta Psychiatr Scand. 2003;108(5):324-332. doi:10.1034/j.1600-0447.2003.00218.x
[14] Fernández-Abascal B, Suárez-Pinilla P, Cobo-Corrales C, Crespo-Facorro B, Suarez-Pinilla M. In- and outpatient lifestyle interventions on diet and exercise and their effect on physical and psychological health: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials in patients with schizophrenia spectrum disorders and first episode of psychosis [published online ahead of print, 2021 Jan 24]. Neurosci Biobehav Rev. 2021;S0149-7634(21)00019-1. doi:10.1016/j.neubiorev.2021.01.005
[15] Firth J, Cotter J, Elliott R, French P, Yung AR. A systematic review and meta-analysis of exercise interventions in schizophrenia patients. Psychol Med. 2015;45(7):1343-1361. doi:10.1017/S0033291714003110
[16]Caso JR, Balanzá-Martínez V, Palomo T, García-Bueno B. The Microbiota and Gut-Brain Axis: Contributions to the Immunopathogenesis of Schizophrenia. Curr Pharm Des. 2016;22(40):6122-6133. doi:10.2174/1381612822666160906160911
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba
Epilepsie
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
