Parkinsonova choroba postihuje především lidi v pozdějším věku tak, že zpomaluje funkce organismu a ovlivňuje jeho schopnost ovládat pohyb.
Přečtěte si více o příznacích, diagnóze a léčbě.
Parkinsonova choroba (PD) je progresivní neurodegenerativní stav. To znamená, že příznaky začínají postupně a postupem času se pomalu zhoršují. PD zasahuje nervové buňky mozku (neurony), které řídí pohyb a v důsledku toho dochází k ovlivnění mnoha tělesných funkcí a pohybů.
Parkinson patří do skupiny onemocnění zvaných parkinsonismus. To je zastřešující termín i pro další stavy s podobnými příznaky (například třes, pomalý pohyb, svalová ztuhlost a problémy s chůzí).
Parkinsonova choroba je nejčastější neurodegenerativní příčinou parkinsonismu. Jiné formy parkinsonismu jsou někdy označovány jako atypický parkinsonismus nebo parkinson-plus syndromy. Tato onemocnění mívají horší prognózu než PD a nereagují na tradiční léčbu PD, která je zaměřena na zvyšování hladiny dopaminu.
V roce 2016 přinesla studie Globální zátěže nemocí (Global Burden of Disease)[1] odhad, že celosvětově trpí Parkinsonem přibližně 6,1 milionu lidí. To byl významný nárůst oproti 2,5 milionu lidí v roce 1990. Odhaduje se, že v EU postihuje 1,2 milionu lidí[2].
Ve stejné zprávě se odhaduje, že do roku 2040 se počet lidí žijících s Parkinsonem přiblíží 13 milionům lidí. Tento odhadovaný nárůst je způsoben:
Příznaky Parkinsona se mohou u jednotlivých osob lišit. Obvykle začínají velmi nenápadně a v důsledku toho mohou být po nějakou dobu přehlíženy.
Příznaky lze rozdělit na motorické (poruchy hybnosti) a nemotorické, které pohyb neovlivňují. Existují tři hlavní příznaky a mnoho dalších příznaků vedlejších, které jsou méně patrné, ale stále mohou ovlivnit kvalitu života.
Příznaky se u každého liší a je nepravděpodobné, že jedinec s PD bude mít všechny.
Všechny tři hlavní příznaky Parkinsona jsou příznaky tělesné. Jedná se o:
K dalším fyzickým příznakům může patřit:
Příznaky bývají zpočátku velmi mírné a často zůstávají bez povšimnutí, což může vést k opoždění diagnózy. Příznaky obvykle začínají na jedné straně těla, ale nakonec postihnou obě strany.
Progrese PD se může u jednotlivých osob velmi lišit, což ztěžuje předpověď, jak rychle bude případ Parkinsona postupovat. Mnoho lidí také zjišťuje, že jejich příznaky se den ode dne mění, což znamená, že mají dobré a špatné dny.
V raných stádiích je běžný třes nebo chvění rukou nebo prstů. Časem se to může postupně zhoršovat, až je obtížné provádět jednoduché každodenní úkoly, jako je příjem potravy. Chvění se může objevit i v jiných částech těla.
Pohyb se může také postupně zpomalovat. Lidé v pozdějších fázích Parkinsona mají často potíže s chůzí a může to dojít až tak daleko, že se pohybují malými, šouravými kroky.
Další hlavní příznak, svalová ztuhlost, může dospět do stavu, kdy je obtížné změnit výraz obličeje; může také způsobit bolestivé svalové křeče.
Individuální reakce na léky se také může v průběhu času měnit. Medikace může zpočátku přinést jasné zlepšení, ale účinnost se může časem „ztrácet“ nebo se stát nekonzistentní a může být nutné ji v průběhu nemoci upravit.
Progrese PD je u každého jiná, ale je běžné, že symptomy jsou zpočátku mírné a často zůstávají v raných stádiích bez povšimnutí. Příznaky obvykle začínají na jedné straně těla a nakonec postihnou obě strany. Je běžné, že PD začíná třesem nebo chvěním ruky nebo prstů.
Spouštěčem příznaků je stav, kdy nervové buňky, produkující dopamin v mozku, oslabují nebo odumírají. Vědci se domnívají, že smrt těchto nervových buněk má souvislost s kombinací věku, genetiky a environmentálních faktorů, jako je expozice některým chemickým látkám.
Ke známým rizikovým faktorům rozvoje PD patří expozice fungicidům a pesticidům, jako je maneb, rotenon a parakvat[3], a traumatické poranění mozku[4].
Chemikálie v mozku, zvané neurotransmitéry, pomáhají řídit pohyby těla předáváním zpráv mezi nervovými buňkami a dalšími částmi těla. Jedním z nejvýznamnějších neurotransmitérů v tomto procesu je dopamin. U lidí s PD se přibližně 70–80 % buněk produkujících dopamin rozkládá a nakonec umírá.
Tento proces se nazývá neurodegenerace. Znamená to, že u lidí s PD jsou nízké hladiny dopaminu v části mozku, která řídí pohyb a rovnováhu. Protože nervové buňky již nejsou schopny předávat správné zprávy pro kontrolu tělesných pohybů, objevují se příznaky Parkinsona.
V některých případech mohou rodiče předat vadný gen dětem a ty pak zdědí Parkinsona, ale to je extrémně vzácné; nemoc není obecně dědičná[5].
Parkinsonova choroba postihuje lidi všech ras a původů. Pravděpodobnost onemocnění se zvyšuje s věkem, ale odhaduje se, že přibližně 4 % lidí s Parkinsonem je diagnostikováno ve věku do 50 let[6].
Muži mají větší pravděpodobnost, že onemocní PD, než ženy. Některé výzkumy naznačují, že je diagnostikováno až dvakrát více mužů než žen a ženy jsou v době diagnózy v průměru o 2,1 roku starší než muži[7].
Parkinson je celoživotní onemocnění, které významně ovlivňuje každodenní život a dělá lidi zranitelnějšími vůči jiným nemocem a infekcím. Díky pokrokům v léčbě má však většina lidí s tímto onemocněním normální nebo téměř normální délku života.
Ke stanovení diagnózy PD pomáhá lékařům řada vyšetření. Mohou také použít určité testy k vyloučení jiných onemocnění.
Diagnostikovat Parkinsona může být obtížné z několika důvodů. V raných stádiích jsou příznaky často mírné, takže pro lékaře je těžké mít jistotu, že je způsobuje právě Parkinson. Příznaky se mohou mezi jednotlivci značně lišit, a další nemoci, jako je esenciální třes a Alzheimerova choroba, mají podobné příznaky, které mohou vést k chybné diagnóze.
Dalším faktorem, který ztěžuje diagnostiku PD, je to, že pro toto onemocnění neexistuje jediný test. Specialisté mohou použít řadu testů, které jim pomohou vyloučit jiná onemocnění, ale diagnóza je primárně stanovena na základě kombinovaných výsledků:
Lékaři mohou použít jeden nebo více z následujících testů, které jim pomohou vyloučit jiná onemocnění:
Parkinsona nelze vyléčit, ale je mnoho léků a terapií, které mohou pomoci kontrolovat jeho příznaky.
K dispozici jsou různé léky, které pomáhají zlepšit příznaky PD. Podpůrné terapie, jako je fyzioterapie, logopedie a ergoterapie, mohou také pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou pokračovat v samostatném životě.
Mnohé medikace zpočátku přinášejí výrazné zlepšení, ale jejich účinnost se může časem „ztrácet“ nebo je nekonzistentní a může být nutné je v průběhu nemoci upravovat.
Příznaky PD souvisí se snižováním hladin dopaminu v mozku; brát dopamin jako léčbu však není možné, protože se nemůže dostat v mozku tam, kde je potřeba. To znamená, že většina léků se zaměřuje na zvýšení hladiny dopaminu nějakým jiným způsobem.
Mezi léky patří:
Mnoho lidí s Parkinsonem zjišťuje, že určité příznaky lze velmi dobře ovlivnit pomocí podpůrných terapií. V počátečních fázích mohou být podpůrné terapie dostačující k tomu, aby lidem pomohly pokračovat v každodenních činnostech bez léků.
Fyzioterapeutická sezení mohou být užitečná pro zlepšení flexibility, zmírnění svalové ztuhlosti a snížení bolesti kloubů; logoped může pomoci s cvičeními a asistovanými technologiemi, které pacientům pomohou se znovu naučit řečovým dovednostem, stejně jako asistovat při jídle a polykání; vyhodnocení ergoterapie může identifikovat změny, které lze provést v domácnosti, což pacientům pomůže udržet si déle nezávislost.
Naučit se žít s Parkinsonovou chorobou může být extrémně frustrující. Při řešení tohoto problému mohou pomoci různé formy podpory, od podpůrných skupin lidí v podobných situacích, až po individuální odborné poradenství. Lékaři mohou poskytnout více informací o tom, co je k dispozici v místě.
Alternativní terapie
Mnoho lidí zjišťuje, že alternativní terapie jsou užitečné v kombinaci s jinými způsoby léčby jako prostředek ke snížení stresu, deprese, únavy a bolesti. Například:
Chirurgický výkon prováděný u Parkinsona se nazývá hluboká mozková stimulace. Do hrudníku se implantuje pulzní generátor, podobný kardiostimulátoru. Stimulátor je propojený s mozkem jemnými dráty a ke stimulaci postižené části mozku se používá slabý elektrický proud.
Hluboká mozková stimulace není běžná, ale v některých případech se doporučuje – zejména tehdy, když dostupné léky již nepomáhají kontrolovat příznaky.
Změny ve stravě nesníží účinky Parkinsonovy choroby, ale mohou pomoci řešit určité příznaky. Patří k nim:
Cvičení může být pro lidi s Parkinsonovou nemocí užitečné, protože:
Dosud nebyla nalezena žádná léčba nebo terapie, která by zabránila rozvoji Parkinsona, ačkoli proběhl rozsáhlý výzkum přínosů fyzického cvičení v mládí; bylo prokázáno, že lidé, kteří cvičí, mají menší pravděpodobnost rozvoje Parkinsona[9].
Přestože výzkumy ukazují, že cvičení je spojeno s nižším rizikem vzniku Parkinsona, neprokázalo se, že by příčinou sníženého rizika bylo fyzické cvičení. Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda existuje přímá souvislost.
Léčba a prevence Parkinsonovy choroby jsou velkou oblastí výzkumu a lepší pochopení tohoto stavu je důležitým faktorem pro vývoj vhodných nových léků.
Studie, jako je například jedna z Finska z roku 2020[10], hledají způsoby, jak zvýšit hladinu dopaminu a ochránit mozkové buňky produkující dopamin před odumíráním, zatímco jiný výzkum[11] se zaměřuje na příčiny motorických příznaků u Parkinsona. Tyto studie dávají vědcům důvod se domnívat, že v budoucnu lze vyvinout lepší způsoby léčby Parkinsonovy choroby.
[1] GBD 2015 Neurological Disorders Collaborator Group. Global, regional, and national burden of neurological disorders during 1990–2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015. Lancet Neurol. 2017;16(11):877-897. doi:10.1016/S1474-4422(17)30299-5
[2] European Commission. Health research on Parkinson’s disease Accessed February 2021. https://ec.europa.eu/research/health/pdf/factsheets/parkinsons.pdf
[3] Aaseth J, Dusek P, Roos PM. Prevention of progression in Parkinson’s disease. Biometals. 2018;31(5):737-747. doi:10.1007/s10534-018-0131-5
[4] Delic V, Beck KD, Pang KCH et al. Biological links between traumatic brain injury and Parkinson’s disease. Acta Neuropathol Commun. 2020;8(1):45. doi:10.1186/s40478-020-00924-7
[5] The European Parkinson’s Disease Association (EPDA). Parkinson’s causes. Updated September 2018. Accessed February 2021. https://www.epda.eu.com/about-parkinsons/causes/
[6] The European Parkinson’s Disease Association (EPDA). Response to the European Commission’s Consultation on the Green Paper on a Common Strategic
Framework for future EU Research and Innovation Funding. Accessed February 2021. http://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/contributions/post/european_organisations/european_parkinson%27s_disease_association_-_epda.pdf
[7] Miller IN, Cronin-Golomb A. Gender differences in Parkinson’s disease: clinical characteristics and cognition. Mov Disord. 2010;25(16):2695-2703. doi:10.1002/mds.23388
[8] Alcalay RN, Gu Y, Mejia-Santana H et al. The association between Mediterranean diet adherence and Parkinson’s disease. Mov Disord. 2012;27(6):771-4. doi:10.1002/mds.24918
[9] Fan B, Jabeen R, Bo B et al. What and how can physical activity prevention function on Parkinson’s disease? Oxid Med Cell Longev. 2020;2020:4293071. doi:10.1155/2020/4293071
[10] Mahato AK, Kopra J, Renko J‐M et al. Glial cell line–derived neurotrophic factor receptor rearranged during transfection agonist supports dopamine neurons in vitro and enhances dopamine release in vivo. Mov Disord. 2020;35:245-255. doi:10.1002/mds.27943
[11] Heo JY, Nam M-H, Yoon HH et al. Aberrant Tonic Inhibition of dopaminergic neuronal activity causes motor symptoms in animal models of Parkinson’s disease. Curr Biol. 2020;30(2):276-291.e9. doi:10.1016/j.cub.2019.11.079
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba
Epilepsie
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
