Předpokládá se, že migréna postihuje jednoho z 10 lidí na celém světě. Tyto intenzivní bolesti hlavy zahrnují pulzující bolest a mnoho lidí pociťuje nevolnost, zvracení a citlivost na světlo a zvuk. Přečtěte si více o symptomech a stádiích migrény a o její léčbě.
Migréna je intenzivní pulzující bolest hlavy, která obvykle postihuje jednu stranu hlavy. Často přichází s nevolností, zvracením a extrémní citlivostí na světlo a zvuk. Migréna obvykle trvá nejméně čtyři hodiny a může trvat i několik dní – v mnoha případech ovlivňuje schopnost pokračovat v každodenních činnostech.
Migréna se obecně rozděluje do dvou kategorií: migréna s aurou a migréna bez aury.
„Aura“ je slovo používané k popisu příznaků, které se mohou objevit před záchvatem migrény, který trvá až hodinu. Tyto příznaky fungují jako varovné signály, které naznačují, že migréna přichází. Aury často zahrnují vizuální příznaky, jako je vidění blikajících světel nebo vlnovek nebo tunelové vidění. Někteří lidé také pociťují brnění v rukou a nohou, změny čichu, chuti, dotyku nebo řeči.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO)[1] se odhaduje, že polovina až tři čtvrtiny dospělých ve věku 18 až 65 let trpělo v posledním roce bolestí hlavy. Z toho 30 % nebo více mělo migrénu.
V recenzi z roku 2017 se v časopise o neurologických vědách Journal of the Neurological Sciences zjistilo, že migréna celosvětově postihuje jednoho z 10 lidí, a uvádí, že migréna je na celém světě na vzestupu[2]. Studie z Evropy ukazují, že se migréna vyskytuje u 15 % dospělých[3].
Hlavním příznakem migrény je intenzivní bolest hlavy. Je to obvykle pulzující bolest na jedné straně hlavy, někteří lidé ale pociťují bolest na obou stranách hlavy nebo dokonce v obličeji a krku.
Nejčastějšími příznaky migrény jsou:
K dalším příznakům může patřit:
Každý má s migrénou jinou zkušenost. Pro mnoho lidí má migréna čtyři stádia – prodromální stádium, auru, záchvat a postdromální stádium – ale ne každé stádium má každý.
Prodromální stádium může nastat jeden nebo dva dny předtím, než se migréna objeví. Během této fáze je běžné povšimnout si jemných příznaků, které naznačují, že může přijít migréna. Patří k nim:
Migrénu může doprovázet aura. „Aura“ je termín používaný k popisu příznaků, které se objevují před migrénou a působí jako varování. Ne každý, kdo trpí migrénou, má auru. U těch, kteří jí mají, může trvat až jednu hodinu a patří k ní jeden nebo více z příznaků:
Samotná migréna trvá obvykle nejméně čtyři hodiny a pokud se neléčí, může trvat několik dní. Pravidelnost a závažnost se u jednotlivých osob liší.
Po migréně je běžné cítit se unavený, vyčerpaný a bez energie po dobu až jednoho dne, a při náhlém pohybu se bolest může dokonce nakrátko vrátit. Toto období je známé jako „postdromální“ fáze.
I když migréna sama o sobě neohrožuje život, může mít velký dopad na celkové zdraví a výrazně ovlivnit každodenní život.
Výzkum z Harvardské lékařské školy (Harvard Medical School)[4] ukazuje, že lidé, kteří mají časté migrény, mají větší pravděpodobnost, že budou mít jiné zdravotní problémy, jako je například úzkost, deprese, nespavost a syndrom dráždivého tračníku. Jiný výzkum naznačuje, že migréna souvisí se zvýšeným rizikem infarktu[5] a mrtvice[6].
Přesnými příčinami migrény si lékaři stále nejsou jisti, ale domnívají se, že by mohla souviset s dočasnými změnami v chemických látkách, nervech a cévách v mozku. Někteří lidé zjišťují, že jejich migréna souvisí s určitými faktory, jako je jejich menstruační cyklus, strava, únava nebo stres.
Přibližně polovina lidí s migrénou má blízkého příbuzného, který ji také dostane, což naznačuje možnost existence genetické souvislosti.
Vědci vědí, že migréna se často vyskytuje v rodinách, ale nejsou si jisti, jak přesně. Probíhá výzkum, proč jsou některé rodiny k migréně náchylné a jak může migrénu ovlivnit genetika[7].
Migréna postihuje více ženy než muže. V globální recenzi migrény zveřejněné v roce 20172 se zjistilo, že migréna postihuje 13,8 % žen a 6,9 % mužů. Ve stejném přehledu se zjistilo, že vysoce rizikovou skupinou jsou studenti s 12,4 % postižených osob. Ukázalo se také, že význam může mít i místo, kde lidé žijí, protože více než 11 % obyvatel měst trpí migrénami ve srovnání s 8,4 % lidí žijících na venkově.
Migréna se může objevit v každém věku. Zdá se však, že ve středním věku je problematičtější a v pozdějších fázích života se zmírňuje. Náchylné jsou i děti – migrénu má 10 % z 5–15letých a mezi běžné příznaky v této věkové skupině patří epizodické záchvaty střední až velmi silné bolesti hlavy, doprovázené nevolností a citlivostí na světlo a zvuk[8].
Migréna může mít vážný dopad na každodenní život, zejména u lidí, kteří trpí pravidelnými, dlouhotrvajícími záchvaty.
Zpráva z roku 2019 v časopise Journal of Head and Face Pain[9] se zabývala dopady migrény na vztahy, kariéru a finance a zjistila, že tento stav může negativně ovlivnit mnoho důležitých aspektů života. Patřily mezi ně manželské, rodičovské, romantické a rodinné vztahy, kariéra/finanční úspěchy a stabilita a celkové zdraví. Více než 32 % respondentů ve zprávě uvedlo, že mají kvůli migréně obavu o dlouhodobé finanční zabezpečení.
Diagnostika migrény může nějakou dobu trvat, protože je často nepředvídatelná a proces může zahrnovat několik testů. Užitečné může být vedení deníku migrény, který lékařům pomůže získat lepší obraz o tom, co se děje.
Nejprve lékař vyšetří zrak, reflexy a koordinaci a zeptá se na příznaky. Vedení deníku migrény jim může pomoci odhalit jakékoli vzorce a je často užitečným nástrojem pro stanovení pevné diagnózy.
Vést si deník migrény je snadné – jednoduše udělejte tabulku nebo si ji vytiskněte z online zdroje a kdykoli se objeví migréna, zaznamenejte si jakoukoli z následujících informací:
K identifikaci migrény neexistují žádné specifické testy, ale někdy budou lékaři chtít provést testy k vyloučení jiných nemocí s podobnými příznaky. Může se jednat o: krevní testy; magnetickou rezonanci (MRI), která poskytuje podrobné snímky z magnetických polí a rádiových vln; a elektroencefalogram (EEG), který detekuje elektrickou aktivitu v mozku pomocí malých elektrod připojených k pokožce hlavy.
I když se migréna nedá vyléčit, existují různé léčebné možnosti, které mohou pomoci snížit její dopad nebo zabránit jejímu vzniku.
Základem léčby migrény jsou léky. K dispozici je však celá řada dalších léčebných možnosti a intervencí, které mohou být užitečné; efektivní jsou často také změny životního stylu.
Léky na migrénu spadají do dvou kategorií:
Ve studiích se zjistilo, že akupunktura může u některých lidí pomoci zmírnit účinky migrény. V jedné studii[13] měli pacienti, kterým bylo podáno 12 akupunkturních ošetření v průběhu tří měsíců, o 34 % méně dní s bolestí hlavy, než tomu bylo na začátku studie.
Zjistilo se také, že terapie zeleným světlem je prospěšná i pro migrény[14]. To znamená strávit čas v určitém úzkém pásmu zeleného světla ze speciální lampy s odfiltrováním veškerého ostatního světla. Důležité je používat tuto terapii správně, protože světla jiných barev, včetně bílé, modré, jantarové a červené, mohou migrénu zhoršit.
Použití relaxačních technik ke snížení úrovně stresu se také ukázalo jako účinné. Výběr metod závisí na tom, co na konkrétního člověka nejvíce působí. Prospěšná může být i meditace, jóga a mindfulness.
Alternativní léčba s působením na tělo, jako je masáž, akupresura, akupunktura a kraniosakrální terapie, může také pomoci zmírnit stres. Před vyzkoušením jakékoli doplňkové nebo alternativní léčby se vždy poraďte s lékařem.
Změna stravy může být užitečná jako součást širšího přístupu ke změnám životního stylu, který pomůže zmírnit migrény. Obecným pravidlem je, snažit se jíst zdravou a vyváženou stravu a jíst pravidelně.
Opět platí, že vedení deníku bolesti hlavy vám pomůže identifikovat jakékoli potraviny, které mohou migrénu ovlivnit. Mělo by to zahrnovat podrobnosti o:
Někteří lidé zjišťují, že migrénu může vyvolat cvičení[16], zatímco jiní ho shledávají jako prospěšné. Hlavním přínosem pravidelného cvičení je snižování stresu, který je běžným spouštěčem migrény. Protože se předpokládá, že obezita souvisí s migrénou, vyplatí se také pravidelně cvičit, abyste si udrželi správnou váhu.
Výzkum ukazuje, že v prevenci migrény může hrát významnou roli lepší informovanost, včasná léčba a zdravý životní styl. Jakmile se objeví příznaky, je vhodné navštívit lékaře.
Mnoho lidí trpících migrénami zjišťuje, že při lepším porozumění, které konkrétní faktory mohou migrénu vyvolat, mohou podniknout kroky k tomu, aby se nevyskytovaly tak často. Jedním z nejlepších způsobů, jak toho dosáhnout, je vedení deníku migrény. Ten může pomoci ukázat, zda určité jídlo nebo něco jako stres nebo nedostatek spánku spouští záchvat.
Určité léky prokazatelně u některých lidí pomáhají migréně předcházet, ale pokud existují nějaké jiné zdravotní problémy, nemusí být vhodné a měl by je předepisovat pouze lékař.
Výzkum léků na migrénu zaznamenal v posledních pěti letech pozoruhodný pokrok, včetně klinických studií s novými třídami léků k léčbě akutní migrény a nelékových terapií, jako je magnetická stimulace a neinvazivní stimulace bloudivého nervu (nVNS)[17].
Vědci se také zajímají o profylaktické léky, které se zaměřují na peptid související s genem kalcitoninu (CGRP), což je neuropeptid, který neurony používají ke komunikaci[18].
Výzkum také ukázal význam pochopení prodromální fáze migrény15, kdy se mohou objevit příznaky, jako je zívání, únava, kognitivní dysfunkce a chuť na jídlo. Má se za to, že to může pomoci vysvětlit spouštěče migrény u některých lidí a umožnit jim, aby sami zvládali svůj stav efektivněji.
[1] World Health Organization. Headache disorders. Published April 2016. Accessed January 2021. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/headache-disorders
[2] Woldeamanuel YW, Cowan RP. Migraine affects 1 in 10 people worldwide featuring recent rise: a systematic review and meta-analysis of community-based studies involving 6 million participants. J Neurol Sci. 2017;372:307-315. doi:10.1016/j.jns.2016.11.071
[3] Stovner LJ, Andree C. Prevalence of headache in Europe: a review for the Eurolight project. J Headache Pain. 2010;11(4):289-299. doi:10.1007/s10194-010-0217-0
[4] Harvard Health Publishing. Feel your pain: the health risk of migraines in men. Published September 2016. Accessed December 2020. https://www.health.harvard.edu/mens-health/feel-your-pain-the-health-risk-of-migraines-in-men
[5] Kurth T, Winter AC, Eliassen AH et al. Migraine and risk of cardiovascular disease in women: prospective cohort study [published correction appears in BMJ. 2016 Jun 17;353:i3411]. BMJ. 2016;353:i2610. doi:10.1136/bmj.i2610
[6] Øie LR, Kurth T, Gulati S, Dodick DW. Migraine and risk of stroke. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2020;91(6):593-604. doi:10.1136/jnnp-2018-318254
[7] Gormley P, Kurki M, Kiekkala ME et al. Common variant burden contributes to the familial aggregation of migraine in 1,589 families. Neuron. 2018;98(4):743-753. doi:10.1016/j.neuron.2018.04.014
[8] Teleanu RI, Vladacenco O, Teleanu DM, Epure DA. Treatment of Pediatric Migraine: a Review. Maedica (Bucur). 2016;11(2):136-143
[9] Buse DC, Fanning KM, Reed ML et al. Life with migraine: effects on relationships, career, and finances from the Chronic Migraine Epidemiology and Outcomes (CaMEO) study. Headache. 2019;59(8):1286-1299. doi:10.1111/head.13613
[10] Edvinsson L, Haanes KA, Warfvinge K, Krause DN. CGRP as the target of new migraine therapies – successful translation from bench to clinic. Nat Rev Neurol. 2018;14(6):338-350. doi:10.1038/s41582-018-0003-1
[11] Kumar A, Kadian R. Migraine Prophylaxis. In: StatPearls. StatPearls Publishing. Updated October 27, 2020. Accessed January 2021. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507873/
[12] Öztürk V. Acute Treatment of Migraine. Noro Psikiyatr Ars. 2013;50(Suppl 1):S26-S29. doi:10.4274/Npa.y7299
[13] Vickers AJ, Rees RW, Zollman CE et al. Acupuncture for chronic headache in primary care: large, pragmatic, randomised trial. BMJ. 2004;328(7442):744. doi:10.1136/bmj.38029.421863.EB
[14] Noseda R, Bernstein CA, Nir R-R et al. Migraine photophobia originating in cone-driven retinal pathways. Brain. 2016;139(Pt 7):1971-1986. doi:10.1093/brain/aww119
[15] Sun-Edelstein C, Mauskop A. Foods and supplements in the management of migraine headaches. Clin J Pain. 2009;25(5):446-452. doi:10.1097/AJP.0b013e31819a6f65
[16] Amin FM, Aristeidou S, Baraldi C et al. The association between migraine and physical exercise. J Headache Pain. 2018;19(1):83. doi:10.1186/s10194-018-0902-y
[17] Goadsby J. Primary headache disorders: five new things. Neurol Clin Pract. 2019;9(3):233-240. doi:10.1212/CPJ.0000000000000654
[18] Woo M. A new generation of headache drugs. Nature. 2020;586:S4-S6 doi:10.1038/d41586-020-02862-9
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba
Epilepsie
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
