Deprese působí lidem špatnou náladu a pocity smutku. Rozsah příznaků může být od mírných až po těžké a depresi může mít někdy každý.
Někteří lidé si mohou myslet, že mají depresi, pokud se po několik dní cítí trochu „na dně“ nebo nešťastní, to se ale výrazně liší od klinického stavu, který může trvat týdny nebo měsíce.
Zjistěte více o tom, co depresi způsobuje, jaké dopady může mít a o možnostech její léčby.
Deprese je běžný stav duševního zdraví, který může způsobit přetrvávající negativní pocity a obecný nezájem o každodenní život a činnosti, které by postiženého obvykle bavily. Může také ovlivnit chuť k jídlu a spánek lidí, přičemž její účinky způsobují únavu a špatnou koncentraci. Lidé s depresí mohou mít také nízké sebevědomí.
Stav může trvat určitou dobu a mít podstatný vliv na každodenní pohodu a požitek ze života a vztahů.
Deprese může být obvykle popsána jako velká deprese nebo chronická deprese. Velká deprese popisuje stav, který postihuje člověka každý den po dobu nejméně dvou týdnů; to se může stát jen jednou nebo v průběhu několika epizod. Chronická deprese popisuje stav, kdy má někdo velké depresivní epizody prokládané obdobími méně závažných příznaků po dobu nejméně dvou let.
V roce 2008 Světová zdravotnická organizace zařadila velkou depresi na třetí místo v seznamu hlavních příčin celosvětové „zátěže nemocí“ (dopad zdravotního problému na obyvatelstvo) a předpokládá, že nemoc bude do roku 2030 na prvním místě[1].
Chronická depresivní porucha je běžná chronická porucha nálady, která pacienty zneschopňuje častěji, než epizodická velká deprese. Tento termín zahrnuje několik chronických depresivních projevů, včetně chronické velké deprese a recidivující velké deprese bez zotavení mezi epizodami[2]. Některé typy deprese jsou specifické pro určité skupiny; například těhotné ženy mohou zažít perinatální nebo poporodní deprese v době jejich narození dítěte. Tento typ deprese bude s největší pravděpodobností vyžadovat specializovanou léčbu, která může zahrnovat i užívání léků.
Mezi další depresivní poruchy patří psychotická deprese, sezónní afektivní porucha, související stav bipolární porucha, narušující porucha dysregulace nálady (u dětí a mládeže) a premenstruační dysforická porucha (PMDD).
Psychotická deprese znamená, že porucha nálady je doprovázena bludy, halucinacemi, nebo obojím. I když byla kdysi považována za relativně neobvyklou, často se v klinické praxi vyskytuje, zejména u pacientů s depresí rezistentní na léčbu.
Sezónní afektivní porucha (SAD) je kombinací biologických poruch a poruch nálady se sezónním vzorcem, obvykle se vyskytují na podzim a v zimě s remisí na jaře nebo v létě. Výzkumníci v jedné studii zjistili, že v daném roce trpí touto poruchou přibližně 5% americké populace, která má příznaky přibližně po 40% roku[3]. Odhady prevalence v jiných studiích se však pohybovaly od 0% do 9,7%. SAD je častější v severnějších zeměpisných šířkách, ale jeho výskyt se liší napříč etnickými skupinami[4].
Diagnóza narušující poruchy dysregulace nálady je relativně nová. Jedná se o časté, přetrvávající, silné výbuchy nálad, které jsou neúměrné situaci a vývojovým souvislostem, v kombinaci s přetrvávajícím naštváním/podrážděním mezi výbuchy nálad[5].
Premenstruační poruchy postihují až 12% žen. Patří mezi ně premenstruační syndrom a premenstruační dysforická porucha, které zahrnují psychické a fyzické příznaky, způsobující významné zhoršení během luteální fáze menstruačního cyklu, ale vymizí krátce po menstruaci[6].
Deprese je běžný stav a předpokládá, že postihuje více než 264 milionů lidí po celém světě[7]. Jedna studie ukázala, že ve 28 zemích Evropské unie bylo depresí postiženo nejméně 21 milionů lidí. Deprese se tak stala nejnákladnější mozkovou poruchou v Evropě s celkovými přímými a nepřímými náklady odpovídajícími 1% celkového hospodářství (hrubého domácího produktu) EU[8].
Deprese může mít širokou škálu duševních a fyzických příznaků, a příznaky jednotlivých osob se mohou lišit.
Příznaky deprese se pohybují v rozsahu od mírných až po těžké. Na rozdíl od pocitů neštěstí, které jsou způsobeny obtížnou situací a vyřeší se samy během krátké doby, příznaky deprese jsou přetrvávající.
Příznaky mohou ovlivnit fyzické a duševní zdraví lidí, stejně jako jejich sociální interakce. Mnoho lidí s depresí také trpí úzkostí. K příznakům může patřIt:
Duševní/emocionální:
Fyzické:
Sociální:
Deprese může vzniknout kdykoliv, a jak příznaky, tak i délka trvání, se u jednotlivých lidí liší. Závažnost příznaků se obvykle liší, mnoho lidí má některé dny lepší a jiné horší.
U lidí s mírnou nebo středně těžkou depresí se jejich stav nemusí nutně zhoršovat, zejména pokud jsou včas léčeni, ale u některých lidí se deprese časem zhoršuje.
Časné známky deprese mohou vypadat jako obyčejná únava nebo smutek; nicméně, na rozdíl od těchto normálních pocitů, příznaky deprese po několika dnech nevymizí. Časné známky mohou být:
Výzkum naznačuje, že deprese je způsobena kombinací genetických, biologických, environmentálních a psychologických faktorů[9].
Životní zkušeností, která může depresi vyvolat, může být trvalá situace jako je změna zdravotního stavu, nebo dočasný problém, jako jsou problémy v práci nebo obtíže ve vztahu.
Příčiny deprese jsou u každého jednotlivce různé, i když mohou souviset s běžnými problémy, jako jsou finanční starosti, nemoc, porod, problémy se vztahem, nebo ztráta zaměstnání. Nicméně, zatímco tam může být zřejmý spouštěč, někdy se deprese rozvine bez zjevného důvodu.
Může se také stát, že k depresi vede řetězec životních událostí – například rozpad vztahu vedoucí k obtížím doma a v práci, následovaný ztrátou zaměstnání a následnými starostmi o peníze; tento stav nezpůsobila jediná událost, ale nahromadění problémů vyvrcholilo depresí.
Příčiny deprese mohou být:
Lidé s rodinnou anamnézou deprese mají větší pravděpodobnost, že ji sami budou mít. To znamená, že pokud má někdo rodiče nebo sourozence s tímto onemocněním, má větší pravděpodobnost, že ho bude mít také.
Deprese může postihnout děti a mladé lidi, stejně tak jako dospělé. V dospělosti (včetně starších dospělých) se může vyskytovat souběžně s dalšími závažnými nemocemi, jako je cukrovka, rakovina, srdeční choroby a Parkinsonova choroba. Někdy mohou léky, užívané pro tato fyzická onemocnění jako jsou tato, vést k nežádoucím účinkům, které k depresi přispívají.
Depresivní poruchy se vyskytují často u starších lidí a mohou být buď pokračováním dřívějších problémů, nebo mohou být klasifikovány jako deprese s pozdním začátkem, pokud se poprvé objeví po 60. roce života[10].
Lidé s depresí mohou prožít pouze jednu nebo dvě epizody, nebo se deprese může opakovat po celou dobu jejich života.
Závažnost příznaků a délka jejich trvání se bude lišit. Léky a terapie mohou pomoci mírnit příznaky a zabránit zhoršení stavu.
Depresi nelze zjistit žádnými fyzickými testy; lékař však může provést krevní testy k vyloučení dalších možných příčin symptomů, jako je problém se štítnou žlázou. Diagnóza se obvykle stanoví po diskusi s lékařem o symptomech, které se vyskytují.
Hlavním způsobem, jakým bude praktický lékař diagnostikovat depresi, je kladení otázek k celkovému zdraví pacienta a k tomu, jak se cítí a jak to ovlivňuje psychiku a fyzický stav.
To pomáhá lékaři určit, zda je člověk depresivní a zda jsou jeho příznaky mírné, středně závažné nebo závažné.
Neexistuje jediný test k diagnostice nebo potvrzení deprese. Psychiatr se bude ptát na symptomy, pocity a emoce a provede klinické hodnocení pro zjištění závažnosti deprese[11] pomocí dotazníku, jako je například Beckův inventář deprese (BDI-II).
Terapie deprese může zahrnovat kombinaci změny životního stylu, psychoterapii a léky. Doporučená léčba pro individuálního pacienta bude založena na tom, zda má mírné, středně závažné nebo závažné příznaky.
Pacientům s mírnou depresí může lékař doporučit, aby vyčkali, zda se jejich stav nezlepší bez aktivní léčby, ale pouze s některými změnami životního stylu, jako je častější cvičení, snížený příjem alkoholu, nebo návštěvy podpůrných skupin. Pokud mírná deprese trvá, pacientům se může doporučit psychoterapie nebo jim mohou být předepsána antidepresiva.
Kombinace terapií s antidepresivy se může nabídnout lidem se středně těžkou nebo těžkou depresí.
Antidepresiva jsou hlavními léky, které se používají k léčbě deprese. Protože existuje mnoho různých druhů, lékaři budou pracovat s jednotlivými pacienty, aby pro ně našli to správné antidepresivum. Používané léky:
Některé terapie mohou být doporučeny jako léčba deprese, buď samostatně nebo spolu s léky. Terapie a intervence při depresi mohou zahrnovat:
Zdravá strava je klíčem k tělesnému a duševnímu zdraví. Nutričně vyvážená strava může pomoci lidem zotavit se z příznaků deprese.
Výzkum ukazuje, že existuje důležité spojení mezi naším mozkem, naším střevem a prospěšnými mikroorganismy, které žijí uvnitř našeho trávicího systému (známé jako "osa střevo-mozek"), což může ovlivnit způsob, jakým depresi zvládáme.
Potraviny, o nichž se předpokládá, že podporují normální náladu a psychologické funkce, představují celozrnné produkty, ovoce a zelenina. Potraviny, které obsahují vysoké hladiny nasycených tuků, rafinovaných cukrů, jiných ultra zpracovaných složek nebo kofeinu, mohou mít na psychickou pohodu negativní vliv.
Cvičení prospívá celkovému fyzickému a duševnímu zdraví a často se doporučuje jako jeden z hlavních způsobů léčby mírné deprese. Pravidelné cvičení pomáhá zvýšit sebevědomí a podporuje pozitivní náladu.
Jedním z možných příznaků deprese je pocit nedostatku energie, který může způsobit, že cvičení se zdá méně atraktivní. Důležitější než typ cvičení je ale čas strávený touto pravidelnou aktivitou, takže lidé s depresí by hledat něco, co mohou dělat pravidelně a v čem jim nebrání mnoho překážek. Mohlo by se jednat o pravidelnou procházku po okolí (samostatně nebo s přáteli), účast na cvičení v místním centru nebo online, nebo účast na organizovaném sportu se skupinou lidí.
Pravidelné cvičení je prospěšné zejména pro lidi s mírnou až středně těžkou depresí.
Mnoho lidí s depresí profituje ze změny životního stylu, jako je více pohybu, méně alkoholu, zanechání kouření a zdravá strava.
Další změny, které mohou být prospěšné ke zmírnění příznaků, zahrnují například:
Bylo prokázáno, že programy prevence snižují depresi napříč komunitami. Patří mezi ně školní programy na posílení vzorce pozitivního myšlení u dětí a dospívajících, intervence pro rodiče dětí s poruchami chování za účelem zmírnění příznaků rodičovské deprese a zlepšení výsledků u jejich dětí a programy cvičení pro starší lidi.[13].
Je známo, že fyzická aktivita pomáhá v léčbě a prevenci depresivních příznaků, ale důvody, proč tomu tak je, se stále studují. To zahrnuje zkoumání antidepresivních účinků cvičení na fyzikální faktory, jako je neuroplasticita (schopnost buněk v mozku „přepojit se“), zánět, oxidační stres (který může způsobit poškození buněk) a endokrinní systém, plus psychické a emocionální faktory včetně sebeúcty a sociální podpory.[14].
Existuje také mnoho studií, které se zabývají účinky stravy na depresi; například účinky probiotik na komunikaci mezi střevem a mozkem[15] a přínosy některých živin[16].
Výzkum ukázal, že střevní mikrobiota (prospěšné mikroorganismy, které žijí uvnitř našeho trávicího systému) je spojena nejen s gastrointestinálními chorobami, metabolickými poruchami, jako je obezita a diabetes mellitus, ale také s neuropsychiatrickými poruchami, včetně závažných depresivních poruch. Mikrobiota je důležitá při vývoji mozkových systémů a nedávné studie ukázaly, že střevní mikroorganismy jsou schopny produkovat a dodávat neuroaktivní látky, jako je serotonin a kyselina gama-aminomáselná, které působí na osu střevo-mozek.[17].
[1] Mathers C, Boerma T, Ma Fat D. The global burden of disease: 2004 update. World Health Organization; 2008. Accessed February 2021. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43942/9789241563710_eng.pdf
[2] Schramm E, Klein DN, Elsaesser M, Furukawa TA, Domschke K. Review of dysthymia and persistent depressive disorder: history, correlates, and clinical implications. Lancet Psychiatry. 2020;7(9):801-812. doi:10.1016/S2215-0366(20)30099-7
[3] Kurlansik SL, Ibay AD. Seasonal affective disorder. Am Fam Physician. 2012;86(11):1037-1041. PMID: 23198671
[4] Magnusson A. An overview of epidemiological studies on seasonal affective disorder. Acta Psychiatr Scand. 2000;101(3):176-184. PMID: 10721866
[5] Rao U. DSM-5: disruptive mood dysregulation disorder. Asian J Psychiatr. 2014;11:119-123. doi:10.1016/j.ajp.2014.03.002
[6] Hofmeister S, Bodden S. Premenstrual syndrome and premenstrual dysphoric disorder. Am Fam Physician. 2016;94(3):236-240. PMID: 27479626
[7] GBD 2017 Disease and Injury Incidence and Prevalence Collaborators. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 354 diseases and injuries for 195 countries and territories, 1990–2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017. Lancet. 2018;392(10159):1789-1858. doi:10.1016/S0140-6736(18)32279-7
[8] Sobocki P, Jönsson B, Angst J, Rehnberg C. Cost of depression in Europe. J Ment Health Policy Econ. 2006;9(2):87-98. PMID: 17007486
[9] National Institute of Mental Health. Depression. Updated February 2018. Accessed February 2021. https://www.nimh.nih.gov/health/topics/depression/index.shtml
[10] Eschweiler GW. Diagnostik und multimodale Therapie der Altersdepression: Neue Entwicklungen [Diagnostics and multimodal treatment of depression in old age: new developments]. Z Gerontol Geriatr. 2017;50(2):99-105. doi:10.1007/s00391-016-1174-2
[11] Wang YP, Gorenstein C. Psychometric properties of the Beck Depression Inventory-II: a comprehensive review. Braz J Psychiatry. 2013;35(4):416-431. doi:10.1590/1516-4446-2012-1048
[12] Dubovsky SL, Thomas M. Psychotic depression: advances in conceptualization and treatment. Hosp Community Psychiatry. 1992;43(12):1189-1198. doi:10.1176/ps.43.12.1189
[13] World Health Organization. Depression. Accessed February 2021. https://www.who.int/health-topics/depression#tab=tab_1
[14] Kandola A, Ashdown-Franks G, Hendrikse J, Sabiston CM, Stubbs B. Physical activity and depression: towards understanding the antidepressant mechanisms of physical activity. Neurosci Biobehav Rev. 2019;107:525-539. doi:10.1016/j.neubiorev.2019.09.040
[15] Huang R, Wang K, Hu J. Effect of probiotics on depression: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Nutrients. 2016;8(8):483. doi:10.3390/nu8080483
[16] Osher Y, Belmaker RH. Omega-3 fatty acids in depression: a review of three studies. CNS Neurosci Ther. 2009;15(2):128-33. doi:10.1111/j.1755-5949.2008.00061.x
[17] Evrensel A, Ceylan ME. The gut–brain axis: the missing link in depression. Clin Psychopharmacol Neurosci. 2015;13(3):239-244. doi:10.9758/cpn.2015.13.3.239
Deprese
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
