Bolest je nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. Účelem bolesti je upozornit nás na to, že něco není v pořádku. Pro osoby trpící chronickou bolestí může být tento stav vysilující a může ovlivnit mnoho aspektů života. Dále si přečtěte více o tomto stavu, včetně příznaků a možností léčby.
Mezinárodní asociace pro studium bolesti popisuje chronickou bolest jako „bolest, která přetrvává po normální době hojení tkání“[1]. Chronická bolest je definována jako bolest, která trvá nebo se opakuje déle než tři měsíce. Může zahrnovat složité psychologické a sociální faktory.
Chronická bolest je dlouhodobý stav, jehož příklady zahrnují artritidu, fibromyalgii, migrénu a bolesti zad. Existují tři široké kategorie chronické bolesti:
Nejméně 10 % světové populace trpí chronickou bolestí, zatímco odhady prevalence v některých zemích a regionech se pohybují mezi 20 a 25 %. U jednoho z deseti lidí na celém světě se každý rok rozvine chronická bolest[2]. V Evropě téměř 20 % dospělé populace uvádí, že trpí středně těžkou nebo těžkou chronickou bolestí[3], což představuje 150 milionů lidí.
Přesné příznaky se u jednotlivců liší, ale za chronickou bolest je považována bolest, která přetrvává po normální době hojení. Obvykle je bolest považována za chronickou, když trvá nebo se opakuje déle než tři až šest měsíců[4].
Pokud bolest přetrvává déle než 12 týdnů, jedná se o chronickou bolest. Bolest může souviset s předchozím traumatem nebo zraněním nebo může být způsobena poškozením nervového systému (jako ischias). U starších jedinců se může vyvinout v důsledku degenerativního stavu, jako je artróza. Chronická bolest může narušovat schopnost vykonávat každodenní činnosti a může mít dopad na spánek a duševní zdraví. Postižení mohou zjistit, že ve snaze minimalizovat bolest provádějí méně aktivit a v důsledku toho mohou přibrat na váze a být letargičtí. Dopad na každodenní život spojený s dlouhodobou bolestí může zahrnovat:
Chronická bolest je dlouhodobý stav, se kterým se postižený naučí žít pomocí technik zvládání bolesti, prováděných pod dohledem lékaře. Bolest může být stálá nebo občasná a během některých dní může být její závažnost vysilující. A právě dlouhodobost chronické bolesti ztěžuje její zvládnutí. Je běžné zažívat emocionální rozrušení spolu s fyzickými příznaky.
Některé specifické stavy, například bolest zad, mohou začít jako akutní bolest po podvrtnutí nebo natažení, ale mohou trvat mnohem déle, než se očekává. Léčebným plánem v tomto případě by byl stupňovitý přístup počínaje sebeřízením, postupující k fyzikální terapii, farmakologické léčbě nebo dokonce k chirurgickému zákroku. Cesta každého pacienta s chronickou bolestí je individuální.
Chronická bolest je definována jako bolest, která trvá nebo se opakuje déle než tři měsíce. Přesná bolest je u každého jedince velmi odlišná. Chronická bolest se může objevit v jakékoli části těla. Může být trvalá nebo přerušovaná, může se objevit a odeznít bez jakéhokoli zřejmého důvodu; může být ostrá nebo tupá. Pokud nějaká bolest přetrvává delší dobu, může být klasifikována jako chronická bolest.
Chronická bolest je běžná a má mnoho různých příčin. Zatímco bolest může souviset s jinými zdravotními stavy, traumatem nebo zraněním, může být také způsobena problémy s nervovým systémem, který může vysílat signály bolesti do mozku navzdory nedostatku zjevného poškození.
Mezi možné příčiny chronické bolesti patří:
Chronická bolest sama o sobě dědičná není, ale existující důkazy naznačují, že některé nemoci, které mohou vést k chronické bolesti, dědičné být mohou.
Tým britských vědců provedl studii, do které bylo zařazeno 8 000 skupin dvojčat[5] a zaměřil se na čtyři stavy, které se mohou manifestovat jako chronická bolest: syndrom dráždivého tračníku, muskuloskeletální bolest, bolest v pánvi a syndrom suchého oka. Studie ukázala, že pokud jedno identické dvojče mělo jednou z těchto nemocí, pak je pravděpodobné, že ji má i druhé dvojče. Jelikož identická dvojčata sdílejí prakticky stejný genetický kód, naznačuje to dědičný prvek těchto stavů.
Ve studii z roku 2019 publikované v British Journal of Anaesthesia (Britském časopise anestézie) revidovali vědci studie, které se zabývaly souvislostmi mezi nesčetnými rizikovými faktory, včetně biologických, psychologických a socioekonomických, a rozvojem, přetrváváním nebo závažností chronické bolesti[6]. Zjistili, že nejdůležitějším klinickým rizikovým faktorem (neboli „indikátorem“) pro rozvoj chronické bolesti je přítomnost jiného místa akutní bolesti v těle. Jinými slovy, lidé, kteří pociťují krátkodobou silnou bolest (například v důsledku zranění), mají větší pravděpodobnost vzniku chronické bolesti, než lidé bez jakékoli bolesti.
Studie rovněž zjistila, že pacienti s depresí nebo kardiovaskulárním onemocněním častěji trpí chronickou bolestí na rozdíl od pacientů bez těchto nemocí.
I když věk není pro chronickou bolest určujícím faktorem, během stárnutí je pravděpodobnější, že se objeví nemoci, které by mohly chronickou bolest vyvolat.
Chronická bolest nesnižuje očekávanou délku života a většina pacientů může najít způsob, jak svou bolest zvládat, aby mohli žít plnohodnotný život. Ale zatímco chronická bolest nemůže nikoho zabít, může mít hluboký vliv na kvalitu života a duševní zdraví; lidé s těžkou chronickou bolestí mají dvakrát vyšší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek než ostatní[7].
Pokud si někdo myslí, že trpí chronickou bolestí, je důležité navštívit lékaře, aby mohl stanovit diagnózu.
Vzhledem k tomu, že měření bolesti je subjektivní a velmi individuální pro každého jednotlivce, bude muset lékař provést systematické a komplexní hodnocení, aby charakterizoval bolest, tzn. aby určil, zda je pálivá, bodavá nebo pulzující a objasnil její dopad na život jednotlivce. Bude brát v úvahu všechny další zdravotní a psychické problémy. Jako součást hodnocení může být vyžadováno fyzikální vyšetření a je důležité prodiskutovat a zhodnotit všechny způsoby léčby bolesti, které byly vyzkoušeny. To lékařům pomáhá lépe porozumět bolesti a potenciálním přínosům léčby.
Podrobné posouzení bolesti umožní lékaři určit, zda prožívaná bolest odpovídá dobře známému bolestivému syndromu nebo se jedná o strukturální onemocnění, které může bolest vysvětlit. To pak může pomoci pochopit, co bolest způsobuje a zda je příčina fyzická nebo psychická. Posouzení také upozorní na všechny negativní účinky bolesti, na fyzické a sociální fungování a prozkoumá všechny souběžné problémy, které mohou současně vyžadovat léčbu.
Ačkoli neexistuje žádný specifický diagnostický test na chronickou bolest, existují nástroje, které mohou poskytovatelé zdravotní péče použít k určení závažnosti bolesti a dopadu, který má na každodenní život. Škála hodnocení bolesti se může použít k tomu, aby pomohla získat jasnou historii bolesti a zároveň posoudit její povahu a závažnost. Škálu lze v průběhu času použít pro zavedení účinné léčby. K hodnocení bolesti se obvykle používají tři škály: hodnocení bolesti na číselné, verbální nebo vizuální škále.
Kromě škál hodnocení bolesti existují i jiné metody, které mohou lékaři použít k diagnostice chronické bolesti. Ty většinou závisí na typu pociťované bolesti, ale například v případě periferní neuropatie lze použít test nervových funkcí zvaný elektromyografie (EMG). To znamená, že se do svalu zavede elektroda, která zaznamenává elektrickou aktivitu a detekuje poškození nervů. Současně může lékař provést studii nervové vodivosti k zaznamenání reakcí nervů na elektrický proud připojením ploché elektrody ke kůži, která vysílá nízký elektrický proud.
Léčebné plány jsou přizpůsobeny jednotlivci a obvykle se skládají z kombinace léků, cvičení a fyzikální terapie. Žádná samostatná technika nezaručuje úplnou úlevu od bolesti, ale většina pacientů je schopna najít kombinaci možností léčby, která jim pomáhá jejich stav zvládat. Pacientům se obvykle doporučuje, aby pokračovali v práci, pokud je to možné, protože to může odvrátit pozornost od bolesti. Někdy je ale nutné snížit pracovní zátěž. Pokračovat v životě tak normálně, jak je to jen možné, snižuje pravděpodobnost, že se lidé budou cítit špatně a rozvine se deprese. Jakýkoli léčebný plán bude brát v úvahu preference a přistupovat k situaci pacienta s individuální péčí, která zohlední symptomy bolesti a další související problémy, ke kterým může patřit špatná nálada, úzkost nebo poruchy spánku.
Volně prodejné léky proti bolesti, jako jsou nesteroidní protizánětlivá léčiva, analgetika a jednoduché opioidy, mohou pomoci snížit bolest, ale nejsou dlouhodobým řešením. Protože je tento stav pro každého pacienta velice osobní, bude jakýkoli plán léčby přizpůsoben jednotlivci a měl by na něj dohlížet lékař. V některých případech mohou být podány léky proti bolesti nebo steroidy v injekci. Antikonvulziva (antiepileptika) se mohou použít k léčbě různých stavů neuropatické bolesti, zatímco sedativa nebo léky proti úzkosti se mohou předepsat pro krátkodobou léčbu problémů se spánkem, vyplývajících z chronické bolesti. Mohou se také použít antidepresiva, protože některá z nich mají specifickou indikaci pro léčbu určitých forem chronické bolesti a někteří lidé s chronickou bolestí mohou také trpět depresí. Mezi ta antidepresiva, která by mohla být předepsána, patří tricyklická antidepresiva a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
Pravděpodobně budou pacientovi s chronickou bolestí doporučeny služby, které zahrnují svépomocné techniky ke zvládnutí bolesti. Běžnou léčbou chronické bolesti je fyzikální terapie - pohyb, strečink a cvičení pro úlevu od bolesti. Fyzioterapeut se bude snažit porozumět bolesti a tomu, jak ovlivňuje každodenní život, aby pomohl pacientovi znovu kvalitně žít. Pravděpodobně pacienta seznámí se cvičením ke zmírnění příznaků, které lze provádět doma. Mnozí pacienti považují tyto typy technik zvládání bolesti za efektivní způsob zvládání každodenního života.
Ačkoli neexistují žádné spolehlivé vědecké důkazy o tom, že by konkrétní dieta mohla léčit chronickou bolest, pro zdravý životní styl se doporučuje konzumace různých potravin, včetně ovoce a zeleniny. Zdravá strava optimalizuje energii a vyrovnává hormony, které mohou pomoci s příznaky.
Existuje však názor, že určitá úprava stravy doplněním stravy o specifické živiny může být u lidí s chronickou bolestí užitečná[8].
I když krátký odpočinek může bolest zmírnit, příliš mnoho odpočinku by mohlo zvýšit riziko zranění, když se osoba pokusí znovu pohnout. Cvičení ke zlepšení svalového tonu, síly a flexibility se doporučuje všem s chronickou bolestí jako součást každodenní rutiny. Každodenním cvičením se může u mnoha lidí zredukovat počet dní s bolestí nebo alespoň učinit bolest lépe zvladatelnou; cvičením se uvolňují tělu vlastní léky proti bolesti, endorfiny. Užitečná jemná cvičení, která můžete vyzkoušet, zahrnují chůzi, plavání, používání rotopedu a jóga.
Doporučuje se mnoho technik, které pomáhají lidem zvládat chronickou bolest. Patří k nim:
Chronická bolest je vážný stav, který má často obrovský dopad na život postiženého a představuje zátěž pro zdravotnické služby. Bohužel, pro tento stav neexistuje žádné osvědčené preventivní opatření, ale chronické bolesti, která se vyvine v důsledku těžkého nebo náhlého zranění, lze někdy předejít správnou léčbou původního zranění.
Vzhledem k tomu, že chronická bolest postihuje mnoho pacientů po celém světě, není překvapivé, že na toto téma existuje celá řada vědeckých studií, od účinnosti léčebných možností až po to, do jaké míry je tento stav rozšířený. Výzkumné instituce po celém světě mají celá oddělení, která se věnují zkoumání bolesti.
Evropská komise v současné době financuje mezinárodní společný výzkumný projekt s názvem QSPainRelief, který sdružuje 10 partnerských institucí z pěti evropských zemí a USA za účelem vývoje a implementace nových personalizovaných léčebných postupů pro pacienty s chronickou bolestí. Pětiletý projekt byl zahájen v lednu 2020 a zaměřuje se na využití počítačových a matematických modelů na podporu objevování léků a vedení výzkumu s cílem identifikovat různé kombinace stávajících léků, které mohou těmto pacientům poskytnout úlevu.
[1] International Association for the Study of Pain, Subcommittee on Taxonomy. Classification of chronic pain: descriptions of chronic pain syndromes and definitions of pain terms. Pain Suppl. 1986;3:S1-S226. PMID: 3461421
[2] Jackson TP, Sutton Stabile V, McQueen KAK. The global burden of chronic pain. ASA Newsletter. 2014;78(6):24-27.
[3] Breivik H, Collett B, Ventafridda V, Cohen R, Gallacher D. Survey of chronic pain in Europe: prevalence, impact on daily life, and treatment. Eur J Pain. 2006;10:287-333. doi:10.1016/j.ejpain.2005.06.009
[4] Treede RD, Rief W, Barke A et al. A classification of chronic pain for ICD-11. Pain. 2015;156(6):1003-1007. doi:10.1097/j.pain.0000000000000160
[5] Vehof J, Zavos H, Lachance G, Hammond C, Williams F. Shared genetic factors underlie chronic pain syndromes. Pain. 2014;155(8):1562-1568. doi:10.1016/j.pain.2014.05.002
[6] Mills SEE, Nicolson KP, Smith BH. Chronic pain: a review of its epidemiology and associated factors in population-based studies. Br J Anaesth. 2019;123(2):e273-e283. doi:10.1016/j.bja.2019.03.023
[7] Racine M. Chronic pain and suicide risk: a comprehensive review. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2018;87(Pt B):269-280. doi:10.1016/j.pnpbp.2017.08.020
[8] Philpot U, Johnson M. Diet therapy in the management of chronic pain: better diet less pain? Pain Manag. 2019;9(4):335-338. doi:10.2217/pmt-2019-0014
Chronická bolest
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
