Existují dva typy cévní mozkové příhody: ischemická a hemoragická. Přečtěte si, co každá z nich způsobuje, jaké jsou společné příznaky a jak se cévní příhoda mozková diagnostikuje a léčí.
Cévní mozková příhoda (také známá jako mozkový infarkt) je vážné onemocnění, které vyžaduje urgentní péči.
K cévní příhodě mozkové dojde tehdy, když mozek nedostává potřebné množství krve a tím je omezeno množství kyslíku v mozku. Pokud k tomu dojde, je to obvykle proto, že je buď zablokován přívod krve do mozku nebo praskne céva v mozku.
Bez záchranné léčby se v důsledku nedostatku kyslíku shluky buněk v mozku poškodí nebo odumřou. To může vést k invaliditě nebo dokonce i ke smrti. Čím dříve je poskytnuta správná léčba, tím větší je šance na uzdravení.
Existují dva hlavní typy cévní příhody mozkové:
Někteří lidé prodělají TIA před cévní příhodou mozkovou. Příznaky TIA jsou stejné jako u cévní příhody mozkové, ale trvají pouze krátkou dobu, proto se TIA často označuje jako „malá mozková příhoda“. Ačkoli následky TIA, na rozdíl od cévní příhody mozkové, nejsou dlouhodobé, TIA signalizuje vyšší riziko mozkové příhody v blízké budoucnosti.
Zpráva Zátěž mozkovou příhodou v Evropě z roku 2020 uvádí, že v roce 2017 došlo v Evropské unii k 1,2 milionu mozkových příhod[2]. Také se předpokládá, že počet lidí žijících s cévní příhodou mozkovou v příštích třech dekádách (2017–2047) vzroste o 27 %, zejména kvůli stárnutí populace a větší míře přežití.
Hlavní příznaky mozkové příhody postihují obličej, paže a řeč. Ale mozková příhoda u každého probíhá odlišně a příznaky budou záviset na tom, která část mozku byla postižena a jak hodně je mozková tkáň poškozena.
Cévní příhoda mozková postihuje tři podstatné části těla:
K dalším možným příznakům patří:
Cévní příhoda mozková nemá žádná stádia; nicméně, někteří lidé mohou mít přechodnou ischemickou ataku (TIA), která může být varovným znamením, že mohou mít brzy mozkovou příhodu. TIA se někdy nazývá „malá mozková příhoda“, protože příznaky jsou stejné jako u cévní mozkové příhody. Protože ale blokáda přívodu krve do mozku je dočasná, trvá jen krátce.
TIA nepoškozuje mozkové buňky ani nezpůsobuje trvalé postižení, ale naznačuje vyšší riziko mozkové příhody v blízké budoucnosti.
Ne každý, kdo má cévní příhodu mozkovou, prodělal nejdříve TIA – ale pokud ano, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože by to mohlo být znamení blížící se mozkové příhody. Ve studii s pacienty s cévní příhodou mozkovou, publikované v lékařském časopise Neurology, bylo vyšetřeno 2 416 pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní příhodu mozkovou[3]. Z nich 549 pacientů prodělalo TIA před cévní mozkovou příhodou, přičemž většina nastala do sedmi dnů před mozkovou příhodou.
K příznakům TIA patří:
V dlouhodobém horizontu existuje řada duševních a fyzických problémů, které jsou důsledkem mozkové příhody[4]. Patří k nim:
„FAST“ je rychlý test pro rozpoznání mozkové příhody. Postiženy jsou tři podstatné oblasti těla: tvář (Face), paže (Arms)a řeč (Speech), jak je popsáno v části symptomů. Pokud je přítomný některý z těchto příznaků, je čas (Time) přivolat rychlou zdravotnickou pomoc.
Pamatujte na zkratku FAST:
Cévní příhody mozkové jsou různé a tři FAST příznaky mohou být doprovázeny jedním nebo více dalšími příznaky uvedenými v bodě „Jaká jsou stádia cévní příhody mozkové?“.
Cévní příhoda mozková příhoda může být ischemická (když je přerušen přívod krve do mozku) nebo hemoragická (když dochází ke krvácení do mozku nebo do jeho okolí). Riziko mozkové příhody se zvyšuje s věkem a starší lidé mají nižší šanci na přežití.
Cévní příhody mozkové způsobuje restrikce krevního zásobení mozku, ke které dochází různými způsoby, v závislosti na typu cévní příhody mozkové.
U ischemických mozkových příhod je přívod krve do mozku přerušen blokádou. Ta může být způsobena tvorbou krevní sraženiny buď v tepně, která vede do mozku, nebo v malé cévě hluboko uvnitř mozku. Může to být také následek pohybu sraženiny krevním řečištěm do mozku z jiné části těla.
Hemoragická cévní příhoda mozková se také označuje jako mozková hemoragie nebo krvácení do mozku, protože je způsobena krvácením do mozku nebo do jeho okolí. K tomu může dojít dvěma způsoby:
Riziko cévní příhody mozkové je vyšší u lidí s výskytem mozkové příhody v rodině. Má se ale za to, že dědičné jsou spíše rizikové faktory mozkové příhody (jako je vysoký krevní tlak a diabetes), než mozková příhoda jako taková[5].
Riziko cévní příhody mozkové je ovlivněno faktory, které jsou buď „nemodifikovatelné“, což znamená, že je nelze změnit, nebo „modifikovatelné“, což znamená, že mohou být ovlivněny chováním a rozhodnutím.
Riziko cévní příhody mozkové mohou ovlivnit dva nemodifikovatelné faktory – vztahují se k tomu, o jakého člověka jde:
Mezi modifikovatelné rizikové faktory – ty, které mohou být ovlivněny nebo kontrolovány – patří:
Srdeční onemocnění je také významným rizikovým faktorem mozkové příhody a je hlavní příčinou úmrtí po prodělané mozkové příhodě. Pokud je srdeční onemocnění dědičné, může se jednat o nemodifikovatelný rizikový faktor, ale někteří lidé jsou schopni upravit své chování tak, aby ovlivnili riziko srdečního onemocnění, a tedy riziko cévní příhody mozkové.
Pokud jde o míru přežití po cévní mozkové příhodě, je věk jedním z nejvlivnějších faktorů, přičemž výzkum ukazuje, že riziko úmrtí na cévní příhodu mozkovou se s každou dekádou věku přibližně zdvojnásobuje[9]. Dalším významným faktorem je časový interval od cévní příhody mozkové. Jedna studie prokázala souvislost cévní příhody mozkové s téměř pětinásobným zvýšením rizika úmrtí v době mezi čtyřmi týdny a jedním rokem po příhodě ve srovnání s obecnou populací a dvojnásobným zvýšením po jednom roce[10].
Míra přežití se však za poslední desetiletí výrazně zlepšila díky novým léčebným metodám a zdokonalené péči o osoby s cévní příhodou mozkovou[11]. Okamžitá léčba pomáhá zvýšit šanci na přežití a snížit riziko dlouhodobých následků.
Diagnóza mozkové příhody musí být stanovena co nejrychleji. Jen tak je možné, aby šance na uzdravení byla co největší.
Diagnóza se provádí pomocí řady testů, které pomáhají identifikovat jakékoli nemoci, které mohou cévní příhodu mozkovou způsobit (jako je vysoký krevní tlak) a skenováním mozku, aby bylo možné získat lepší obraz o tom, co se uvnitř mozku děje.
Pokud mají lékaři podezření na cévní příhodu mozkovou, budou se snažit do hodiny po příjezdu do nemocnice provést jeden z následujících typů skenování mozku:
K dalším testům, které mohou být užitečné při diagnostice mozkové příhody, patří:
Rehabilitace a uzdravení po mozkové příhodě nějaký čas trvá. Tento proces je pro každého jiný a obvykle o pacienta pečuje tým specialistů, kteří si stanoví cíle, na kterých je třeba pracovat. Aktivní zapojení do rehabilitačního plánu je důležité pro dosažení nejlepší možné šance na uzdravení.
Každá mozková příhoda je jiná, takže léčba a uzdravení se u jednotlivců velmi liší. Uzdravení trvá často měsíce a u některých pacientů, kteří mozkovou příhodu přežili, může trvat i roky. Léčba začíná v nemocnici a o pacienta často pečuje tým specialistů, kteří pomohou stanovit cíle, které je třeba v rámci uzdravení naplnit.
Může se jednat o další testy, na základě nichž lékaři stanoví další postupy léčby. K těmto testům může patřit:
K léčbě cévní příhody mozkové se používá řada léků. V závislosti na typu mozkové příhody lze zvolit různé možnosti.
V případě již prodělané hemoragické mozkové příhody se doporučuje užívat léky na vysoký krevní tlak, které pomohou snížit riziko dalších příhod. Pokud již pacienti užívali antikoagulancia, budou potřebovat léčbu, která jejich účinky zvrátí a sníží se tak riziko dalšího krvácení.
V naléhavých situacích se obvykle používají léky nazývané trombolytika nebo léky na „rozbití sraženiny“. Působí tak, že rozpouští krevní sraženiny a umožňují tak průtok krve zpět do mozku. Pokud jsou podány do několika hodin od nástupu mozkové příhody, mohou snížit poškození mozku.
K lékům, které se podávají k prevenci dalších mozkových příhod, patří:
Dlouhodobé následky cévní příhody mozkové mohou být rozsáhlé a průběh rekonvalescence a rehabilitaci může významně ovlivnit celá řada terapií.
Každý se zotavuje jinak a potřebuje podporu různých specialistů. Může se jednat o:
K léčbě cévní příhody mozkové lze použít řadu chirurgických zákroků. Vhodný postup bude záviset na tom, co mozkovou příhodu způsobilo.
Zdravá strava je po prodělání mozkové příhodě zásadní. Při rekonvalescenci může hrát strava klíčovou roli v tom, že pomáhá kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu a pomáhá udržovat správnou tělesnou hmotnost. Tím se také snižuje riziko další mozkové příhody.
Osoby, které mozkovou příhodu přežily, by se měly snažit jíst stravu bohatou na obiloviny, zeleninu a ovoce, a stejně tak i zdravé mléčné a bílkovinné výrobky - jogurt, libové maso, ryby, luštěniny, ořechy a semena. Měly by také snížit příjem zpracovaných potravin, nasycených tuků a trans-tuků.
Větší množství soli může vést ke zvýšení krevního tlaku. Příjem soli lze snížit vyhýbáním se průmyslově zpracovaným potravinám (které mají často vysoký obsah soli) a odoláním nutkání přidávat do jídla sůl.
Zůstat po mozkové příhodě stále aktivní má mnoho výhod. Patří k nim:
Riziko mozkové příhody může snížit mnoho jednoduchých změn životního stylu:
Probíhá řada výzkumů, jejichž cílem je vyvinout nové a účinnější způsoby léčby cévní příhody mozkové. Vědci se zejména snaží objevit způsoby, jak obnovit průtok krve do mozku a chránit mozkové buňky před odumřením po mozkové příhodě. Mezi další oblasti zájmu v oblasti léčby patří hledání způsobů, jak zlepšit rehabilitaci a rekonvalescenci po mozkové příhodě.
V oblasti prevence cévní příhody mozkové se vědci snaží lépe porozumět rizikovým faktorům. Ve snaze dozvědět se více o tom, jak mozková příhoda ovlivňuje mozek, se využívají také zobrazovací techniky.
[1] Donkor ES. Stroke in the 21st Century: A Snapshot of the Burden, Epidemiology, and Quality of Life. Stroke Res Treat. 2018;2018:3238165. doi:10.1155/2018/3238165
[2] Wafa HA, Wolfe CDA, Emmett E, Roth GA, Johnson CO, Wang Y. Burden of stroke in Europe – thirty-year projections of incidence, prevalence, deaths, and disability-adjusted life years. Stroke. 2020;51(8):2418-2427. doi:10.1161/STROKEAHA.120.029606
[3] Rothwell PM, Warlow CP. Timing of TIAs preceding stroke: time window for prevention is very short. Neurology. 2005;64(5):817-820. doi:10.1212/01.WNL.0000152985.32732.EE
[4] Crichton SL, Bray BD, McKevitt C et al. Patient outcomes up to 15 years after stroke: survival, disability, quality of life, cognition and mental health. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry. 2016;87:1091-1098. doi:10.1136/jnnp-2016-313361
[5] National Institute of Neurological Disorders and Stroke. Brain basics: preventing stroke. Updated April 16, 2020. Accessed February 2021. https://www.ninds.nih.gov/Disorders/Patient-Caregiver-Education/Preventing-Stroke
[6] Millwood IY, Walters RG, Mei XW et al. Conventional and genetic evidence on alcohol and vascular disease aetiology: a prospective study of 500 000 men and women in China. Lancet. 2019;393(10183):1831-1842. doi:10.1016/S0140-6736(18)31772-0
[7] Pan B, Jin X, Jun L, Qiu S, Zheng Q, Pan M. The relationship between smoking and stroke. Medicine (Baltimore). 2019;98(12):e14872. doi:10.1097/MD.0000000000014872
[8] Chen R, Ovbiagele B, Feng W. Diabetes and stroke: epidemiology, pathophysiology, pharmaceuticals and outcomes. Am J Med Sci. 2016;351(4):380-386. doi:10.1016/j.amjms.2016.01.011
[9] Shavelle R, Brooks J, Strauss D, Towfighi A. Long-term survival prognosis after stroke.
A practical guide for clinicians. Practical Neurology. Published February 2020. Accessed February 2021. https://practicalneurology.com/articles/2020-feb/long-term-survival-prognosis-after-stroke
[10] Brønnum-Hansen H, Davidsen M, Thorvaldsen P. Long-term survival and causes of death after stroke. Stroke. 2001;32(9):2131-2136. doi:10.1161/hs0901.094253
[11] Seminog O et al. Determinants of the decline in mortality from acute stroke in England: linked national database study of 795 869 adults BMJ 2019; 365 doi:10.1136/bmj.l1778
[12] Pan B, Jin X, Jun L, Qiu S, Zheng Q, Pan M. The relationship between smoking and stroke. Medicine (Baltimore). 2019;98(12):e14872. doi:10.1097/MD.0000000000014872
[13] Chen J, Li S, Zheng K et al. Impact of smoking status on stroke recurrence. J Am Heart Assoc. 2019;8(8):e011696. doi:10.1161/JAHA.118.011696
[14] Gallanagh S, Quinn TJ, Alexander J, Walters MR. Physical activity in the prevention and treatment of stroke. ISRN Neurol. 2011;2011:953818. doi:10.5402/2011/953818
Duševní zdraví
Duševní zdraví
Stres
Přihlaste se k odběru našich newsletterů
A žádná novinka ani sleva vám už neunikne!
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit
