Demence a Alzheimerova choroba

Věděli jste, že demence není synonymem Alzheimerovy choroby?

U demence¹ dochází ke zhoršení duševní kapacity, která zasahuje do každodenního života člověka. Demence tedy není specifické onemocnění, ale soubor příznaků spojených s kognitivní poruchou.

Alzheimerova choroba²  může být nejčastěji typem neurodegenerativní demence, která mimo jiné způsobuje problémy s pamětí, jazykem a chováním. Příznaky se obvykle vyvíjejí pomalu a časem se zhoršují, dokud nejsou tak závažné, že narušují všechny každodenní činnosti.

Včasná diagnóza může oddálit nástup Alzheimerovy choroby

Podle údajů WHO³  postihuje demence asi 50 milionů lidí na celém světě. Každý rok je registrováno asi 10 milionů nových případů a odhaduje se, že 5 až 8 % lidí starších 60 let žije v domácnosti s někým postiženým demencí.

Předpokládá se, že do roku 2030 celkový počet lidí s demencí dosáhne 82 milionů a do roku 2050 to bude 150 milionů.

Demence, a Alzheimerova choroba je její nejčastější příčinou, má vysoký ekonomický dopad jak pro zdravotní systémy, tak na rodiny. Náklady, soudě podle odhadovaných údajů o prevalenci, v následujících letech ještě výrazně porostou.

Proto si musíme položit otázku, co můžeme udělat, abychom zastavili nástup Alzheimerovy choroby?

I když je pravda, že se jedná o progresivní a nevratné onemocnění, je na nás, abychom zasáhli v raných stádiích, kdy náš mozek ještě není nenávratně poškozen, a procvičovali kognitivní funkce a oddálili tak klinický nástup Alzheimerovy choroby.

V této fázi hraje zásadní roli vzdělávání společnosti, aby lidé poznali první příznaky Alzheimerovy choroby.

Prvních 10 příznaků Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba má mnoho podob. Příznaky se liší v závislosti na postižené oblasti. Projev prvních příznaků Alzheimera u mladého člověka (do 65 let) není stejný jako u člověka v sedmdesáti nebo osmdesáti letech.

I tak ale existují společné prvky, které nás mohou upozornit, že se něco děje, a můžeme přijmout opatření, abychom oddálili nástup příznaků Alzheimerovy choroby:

1. Změny paměti

Když hovoříme o Alzheimerově chorobě, spojujeme tuto nemoc se ztrátou paměti. I když to nemusí být první příznak přítomnosti tohoto typu demence, je to jednoznačný znak toho, že dochází ke zhoršování kognitivních funkcí.

Některé příklady počáteční ztráty paměti mohou být nepamatování si nedávných rozhovorů nebo událostí, kladení stejné otázky znovu a znovu nebo zmatenost v zavedených zvycích a rutinách.

2. Ztráta orientace

Další jednoznačný příznak, který by měl vzbudit podezření na výskyt demence je dezorientace.

Nevědět, proč jste šli ven a bezcílně se toulat, nepamatovat si cestu do supermarketu nebo pekárny nebo si nepamatovat, jak se dostat domů, to jsou signály, u kterých bychom měli zpozornět a požádat lékaře o doporučení do centra specializovaného na diagnostiku a léčbu demence.

 3. Zmatení

“Včera jsem šel nakoupit ovoce“, ale ve skutečnosti je to více než týden, nebo „moje vnučka měla minulý měsíc křtiny“, když to bylo ve skutečnosti před více než třemi lety… to jsou výroky, které by měly přimět k zamyšlení o návštěvě neurologa.

Pokud máte zmatek i v důležitých událostech ve vašem osobním životě je to též varovným signálem, že něco není v pořádku, a měli byste navštívit odborníka kvůli zjištění přesné diagnózy.

 4. Potíže s plněním úkolů v domácnosti, v práci nebo v každodenním životě

Pokud zjistíte, že v receptu, který byl dříve pochoutkou, chybí ingredience nebo si nepamatujete kroky k jeho přípravě a potřebujete nějaké vodítko nebo pomoc, abyste v něm mohli pokračovat a úspěšně ho dokončit, je pravděpodobné, že byste měli požádat o návštěvu neurologa.

Když zapomínáte, co máte nakoupit, neumíte používat spotřebiče v domácnosti, nedokážete si udržet pořádek ve financích nebo nezvládnete vykonávat více úkolů najednou… toto jsou známky, že něco není v pořádku.

Jestliže v práci zapomínáte na důležité schůzky, máte potíže s prováděním běžných úkolů, nebo vám to trvá déle než obvykle…je to důvod k tomu, abyste přezkoumali své kognitivní zdraví.

5. Těžkosti s rozhodováním⁴

Studie publikovaná v časopise Neurology zjistila, že lidé s mírnou kognitivní poruchou (MCI) na sobě vnímají změnu schopnosti chápat, oceňovat, uvažovat, volit a rozhodovat se.

Studie konkrétně zkoumala způsobilost lidí s MCI rozhodovat o vlastní léčbě a došla k závěru, že lidé s Alzheimerovou chorobou v jejích různých fázích mají zhoršenou schopnost rozhodovat o léčbě své nemoci.

6. Obtíže s umísťováním předmětů na jejich obvyklé místo

V raných stádiích demence mohou mít lidé tendenci schovávat věci, a dokonce i jídlo, případně je uklízet na neobvyklá či nesprávná místa, takže je později nenajdou.

7. Změny nálad

Studie⁵ Ace Alzheimer Centra v Barceloně publikovaná v časopise Scientific Reports identifikovala osm behaviorálních a psychologických symptomů, které by mohly předpovídat kognitivní pokles v raných fázích.

Mezi nimi studie zdůraznila, že apatie a podrážděnost jdou obvykle ruku v ruce s rychlejším zhoršováním a prohlubováním demence ve vztahu k dalším symptomům, jako je deprese nebo úzkost.

Mezi další změny, které mohou předpovídat nástup demence, patří poruchy spánku, poruchy chuti k jídlu, ztráta zábran a agitovanost.

8. Potíže s poznáváním lidí nebo pochopení toho, jak spolu souvisí různé předměty

Dalším varováním by pro nás měl být výskyt agnózie. Agnózie je neschopnost nebo potíže s rozpoznáním každodenních předmětů nebo známých lidí.

Studie⁶ Ace zjistila, že zrakové vnímání je ovlivněno v raných fázích poklesu kognitivních funkcí u Alzheimerovy choroby a zahrnutí specifických vizuálních testů při určování diagnózy, zejména u lidí v raných stádiích, zvyšuje diagnostický potenciál těchto testů.

9. Problémy s řečí

Lidé s demencí mohou mít problémy s pojmenováváním věcí, mluvením nebo porozuměním ústnímu a písemnému projevu. Tyto změny se ovšem mohou lišit v závislosti na fázi demence.

To odhalily různé studie⁷ v literatuře publikované na toto téma.

10. Nová onemocnění

Není vyloučeno, že výskyt nových nemocí by mohl v budoucnu spustit i nějaký typ demence.

V případě Covid-19 již existují určité studie⁸, které naznačují, že by tato nemoc měla být brána v potaz při neuropsychologických hodnocení.

Bude trvat několik let, než se zjistí, zda je Covid-19 spouštěčem při rozvoji jakékoli demence, jako je Alzheimerova choroba, a než se dozvíme více o tom, jak by infekce Covid-19 mohla ovlivnit kognitivní funkce v obecné populaci.

Pokud pozorujete některý ze zmíněných příznaků nebo problémů ve svém chování nebo v chování člena rodiny, doporučujeme konzultaci s neurologem se specializací na kognitivní funkce.

Seznam použitých zdrojů:

1. Alzheimer’s Association. (21 July 2022). What is dementia?. https://www.alz.org/alzheimers-dementia/what-is-dementia?lang=en-US
2. Alzheimer’s Association. (21 July 2022). What is Alzheimer’s Disease?. https://www.alz.org/alzheimers-dementia/what-is-alzheimers?lang=en-US
3. World Health Organization. (21 July 2022). Dementia. https://www.who.int/es/news-room/fact-sheets/detail/dementia
4. J.H.T. Karlawish et al. The ability of persons with Alzheimer disease (AD) to make a decision about taking an AD treatment. Neurology. 2005;64:1514-1519
5.  Roberto et al. Neuropsychiatric profiles and conversion to dementia in mild cognitive impairment, a latent class analysis. Scientific Reports. 2021; 11:6448
6.  Alegret et al. Detection of visuoperceptual deficits in preclinical and mild Alzheimer’s disease. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology. 2009; 860-867
7. Williams et al. Language changes in Alzheimer’s disease: A systematic review of verb processing. Brain and Language. 2021; 223:105041
8. Alonso-Lana et al. Cognitive and Neuropsychiatric Manifestations of Covid-19 and Effects on Elderly Individuals with Dementia. Frontiers. 2020